Úspěch českých vědců z AV ČR: 68 speciálních sond je součástí projektu WEST

V roce 2015 požádal Institute for Magnetic Fusion Research of the French Atomic Energy Commission (IRFM CEA) ve francouzském Cadarache Ústav fyziky plazmatu AV ČR (ÚFP) o výrobu speciálních komponent pro svůj nový projekt WEST, který bude využit pro podporu realizace tokamaku ITER, druhého nejdražšího mezinárodního vědeckého projektu historie. Na konci února 2016 byl do Francie dodán systém 68 Langmuirových sond, jejichž design, vývoj a výrobu kompletně provedl tým tokamaku COMPASS v ÚFP. „Mezi ÚFP a IRFM CEA již řadu let funguje cenná oboustranná spolupráce, která zahrnuje experimenty prováděné již na tokamaku CASTOR a nyní na tokamaku COMPASS,“ zdůraznil ředitel ÚFP RNDr. Radomír Pánek, Ph.D.

Spolupráce ÚFP a IRFM se rozvíjí také v oblasti teorie i numerických simulací pokročilých Langmuirových sond a také extrémních toků energie na komponenty první stěny fúzních reaktorů (rovněž podpora projektu ITER), interakce elektromagnetických vln s okrajovým plazmatem v tokamacích atp. Vývoj a výroba systému Langmuirových sond představují další pokračování této významné spolupráce formou přímé dodávky pro projekt WEST (Tungsten (W) Environment Steady-state Tokamak). Cílem tohoto projektu je modifikovat francouzský tokamak Tore Supra (v provozu od roku 1988) na testovací zařízení pro projekt ITER tak, aby bylo minimalizováno riziko spojené s provozem jeho divertoru. Divertor je zařízení uvnitř tokamaku, jehož úkolem je eliminovat odpadní produkty plazmatu během provozu reaktoru. Divertor tokamaku WEST se skládá z komponent zhotovených z wolframu, které budou vystaveny extrémním tepelným tokům za podmínek podobných těm, které budou panovat za provozu na tokamaku ITER.

Langmuirova sonda pracuje na principu měření elektrického proudu procházejícího vodičem vloženým do plazmatu v závislosti na rozdílu elektrických potenciálů mezi sondou a okolním plazmatem. Je pojmenována po průkopníkovi fyziky plazmatu Irvingovi Langmuirovi, který ji poprvé úspěšně zkonstruoval a použil roku 1924. Na sondu se aplikuje proměnlivé předpětí a měří se proud, který na ni dopadá. Výsledkem tohoto měření je tzv. voltampérová charakteristika. Jejím zpracováním je možné odvodit základní parametry plazmatu – hustotu a teplotu elektronu.

Přečtěte si také

• Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
• Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
• Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
• V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
• Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
• Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
• Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
• Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
• Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
• Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům