Polární záře nad Ivalem

Česká astrofotografie měsíce

Polární záři můžeme pozorovat nejčastěji v oblastech za polárním kruhem. Tento jev se vyskytuje ve vysoké atmosféře, zpravidla ve výšce okolo 100 kilometrů. Na vzniku světelného úkazu se podílí zejména tok částic slunečního větru, složeného hlavně z protonů, elektronů a alfa částic, šířený od Slunce do meziplanetárního prostoru. Tyto částice se začnou srážet s molekulami zemské atmosféry, přičemž z nich vyrážejí elektrony, jejichž místo okamžitě zaujmou jiné. Při tomto ději je vyzařováno elektromagnetické záření ve viditelné oblasti spektra.

Červená i zelená barva je způsobena excitací atomů kyslíku na vlnové délce 630,0 nm a 557,7 nm. V nižších výškách může na vlnové délce 427,8 nm zářit zeleně také molekula dusíku, která ztratila jeden elektron.

Více v tiskové zprávě.

Foto: Martin Hossa

Přečtěte si také

• BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti
• AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm
• Grantová agentura ČR podpoří vědce AV ČR stovkami milionů korun
• Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu
• Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci
• Zemřel Rudolf Zahradník, první předseda Akademie věd ČR
• Omezení provozu budovy AV ČR
• FOTO: Ústav geoniky AV ČR aneb Na návštěvě nejvzdálenějšího pracoviště Akademie věd ČR
• FOTO: Filosofický ústav AV ČR aneb Za hranice české vědy
• Vědní obory „dostaly známky“. První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce