
Polární záře nad Ivalem
10. 05. 2016

Česká astrofotografie měsíce
Polární záři můžeme pozorovat nejčastěji v oblastech za polárním kruhem. Tento jev se vyskytuje ve vysoké atmosféře, zpravidla ve výšce okolo 100 kilometrů. Na vzniku světelného úkazu se podílí zejména tok částic slunečního větru, složeného hlavně z protonů, elektronů a alfa částic, šířený od Slunce do meziplanetárního prostoru. Tyto částice se začnou srážet s molekulami zemské atmosféry, přičemž z nich vyrážejí elektrony, jejichž místo okamžitě zaujmou jiné. Při tomto ději je vyzařováno elektromagnetické záření ve viditelné oblasti spektra.
Červená i zelená barva je způsobena excitací atomů kyslíku na vlnové délce 630,0 nm a 557,7 nm. V nižších výškách může na vlnové délce 427,8 nm zářit zeleně také molekula dusíku, která ztratila jeden elektron.
Více v tiskové zprávě.
Foto: Martin Hossa
Přečtěte si také
- BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti
- AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm
- Grantová agentura ČR podpoří vědce AV ČR stovkami milionů korun
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu
- Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci
- Zemřel Rudolf Zahradník, první předseda Akademie věd ČR
- Omezení provozu budovy AV ČR
- FOTO: Ústav geoniky AV ČR aneb Na návštěvě nejvzdálenějšího pracoviště Akademie věd ČR
- FOTO: Filosofický ústav AV ČR aneb Za hranice české vědy
- Vědní obory „dostaly známky“. První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce