Laserový paprsek nad Vysočinou

V blízkosti stožáru Křešín na Pelhřimovsku se v období od 15. srpna do 15. září 2017 uskuteční mezinárodní měřicí kampaň na zmapování koncentrace aerosolů v atmosféře. Jedním z přístrojů bude i lidar, jehož laserový paprsek dosáhne až do výšky 30 kilometrů a bude po setmění pozorovatelný jako sloup zeleného světla mířící k zenitu.

Součástí Národní atmosférické observatoře Košetice je Observatoř Košetice, kterou provozuje Český hydrometeorologický ústav, Atmosférická stanice Křešín u Pacova patřící Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Její meteorologický stožár, obdobně vysoký jako pařížská Eiffelova věž, se v roce 2013 stal krajinnou dominantou Českomoravské vrchoviny. „Stožár musí být tak vysoký proto, aby atmosférická měření nebyla ovlivněna lokální činností,“ vysvětluje ředitel CzechGlobe prof. Michal V. Marek. Stanice je součástí mezinárodních sítí, které se zaměřují na měření znečištění životního prostředí a dálkový přenos látek atmosférou.

Atmosférická stanice Křešín u Pacova a Observatoř Košetice (Foto: CzechGlobe)

Do aktuální kampaně se zapojí několik typů lidarů – přístrojů, jež měří zpětný odraz pulzů laserového paprsku od částic přítomných v atmosféře. Měření doplní rovněž data z dalších přístrojů umístěných na meteorologickém stožáru. Po dobu měření půjde zejména po setmění pozorovat zelený laserový paprsek mířící vzhůru k zenitu.

Laser ovšem může být při přímém pohledu proti zdroji nebezpečný pro zrak, a tak bude až do vzdálenosti 30 kilometrů platit pro letecký provoz navigační výstraha. Oblasti by se měli vyhnout zejména piloti motorových padáků a dalších pomalu letících zařízení, která umožňují výhled kolmo dolů. Ostatní jsou dostatečně chránění konstrukcí letadla a ani pro pozemní pozorovatele nepředstavuje paprsek nebezpečí.


Lidar měřicí na stanici Melpitz v Německu. (Foto: Tilo Arnold, TROPOS)

Kampaň se uskuteční ve spolupráci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, Ústavu chemických procesů AV ČR, Českého hydrometeorologického ústavu a Ústavu pro výzkum troposféry v Lipsku. Obdobná měření se konají po celém světě. Do Česka se nejvýkonnější z lidarů přesune přímo z měření v Arktidě.

Nový mezinárodní projekt ACTRIS (2017–2022), který realizuje CzechGlobe, integruje evropské pozemní pozaďové stanice, které jsou vybavené pokročilou přístrojovou technikou pro monitoring a výzkum atmosférických aerosolů, oblačnosti, reaktivních plynů a dalších polutantů. Klíčovou roli hraje při podpoře vznikající evropské databáze informací a podkladů pro politická rozhodnutí, která souvisejí s otázkami změn klimatu, kvality ovzduší a dálkového přenosu znečišťujících látek v ovzduší.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Přečtěte si také

• V tropech vedou mravenci, v Česku housenky, zjistili vědci v unikátním srovnání
• Milovická krajina ožívá pod kopyty znovuzrozených praturů
• Letokruhy jehličnanů žalují: Znečištění sibiřské tajgy je alarmující
• Autoři knihy Živá půda získali Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu
• Až na vrcholky hor šplhají hlodavci, nově popsaní díky biologům AV ČR
• Netopýrů v přírodě díky jejich důsledné ochraně přibývá
• Čeští mikrobiologové sestavili atlas rozšíření hub
• Půda je životadárná a mocná, ale ohrožená
• Biologové objevili v Etiopii nový arenavirus
• PODCAST: Půda a dobrodružství světa žížal