Hledá se talent. Umět rozpoznat nadané děti je klíčové, tvrdí ekonomky

Možná je i vaše dítě talentované, jen to nikdo nezjistil. Proč stávající školský systém počet nadaných dramaticky podhodnocuje a jak jsme na tom ve srovnání se světem? Odpovědi na tyto otázky hledají výzkumnice z Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. O svá zjištění se s námi podělily v akademickém čtvrtletníku A / Magazín.

Všichni chceme mít více peněz… Ptáte se, jak to souvisí s nadanými dětmi? Čím bohatší je celá společnost, tím lépe se má každý jedinec. A dlouhodobý rozvoj státu jde nejlépe zajistit investicemi do školství. Koneckonců, každá politická strana je má před volbami mezi svými prioritami. Ale jen na papíře, ve výsledku se masivní investice do vzdělávání opravdu nekonají. I voliči se rozhodují spíše emocemi než rozumem. Pokud by ale jejich zájmem byla budoucí prosperita celé země, je prokázáno, že právě školství je k tomu efektivní cestou.

Zahraniční ekonomové se totiž shodují, že hospodářský růst pohánějí především inovace a nové technologie. Odborné studie v této souvislosti ukazují, že u nadaných jedinců je proti zbytku populace až pětinásobně vyšší pravděpodobnost, že získají patent. „Celkově vzato se dá říct, že nejnadanějších pět procent populace přispívá k hospodářskému růstu nepoměrně více než kdokoli jiný,“ říká Alena Bičáková z Ekonomického ústavu AV ČR.

Alena Bičáková z Ekonomického ústavu AV ČR (CC)

Kdybychom brali v potaz statistiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), zdálo by se, že se to v českých školách hemží průměrnými žáky a narazit na ty nejtalentovanější je stejně vzácné jako vyhrát v loterii. Školský zákon přitom od roku 2016 ukládá institucím povinnost pečovat o nadějná dítka a rozvíjet jejich dovednosti. Stávající systém ovšem slovy legislativy nadaného a mimořádně nadaného žáka umožňuje vykázat do oficiálních statistik pouze, pokud jeho vlohy potvrdilo školské poradenské zařízení – pedagogicko-psychologické poradny či speciálně pedagogická centra. Ta však bývají často přetížená.

Mnoho talentů tak zůstává nerozeznáno a instituce k rozvíjení jejich potenciálu nepřispějí. A to je škoda nejen na individuální úrovni, ale i pro celek, tedy pro společnost a její prosperitu. Pro nás všechny. Kolik je ve skutečnosti v Česku nadaných dětí? Jak si stojíme ve srovnání s jinými evropskými zeměmi? A jak situaci zlepšit?

Poznat toho pravého
Jeden by řekl, že nadané dítě na svůj talent samo upozorní, je úspěšné tak nějak automaticky a ve všech činnostech, a ještě chodí do školy rádo. Akorát že vůbec. Řada psychologických výzkumů podobné stereotypní představy naprosto vyvrací a ukazuje, že nadaní mladí lidé bývají naopak málo komunikativní, špatně snášejí kritiku, hůře přijímají autoritu, někdy se dokonce potýkají s agresivitou či úzkostmi.

Mnoho talentů zůstává nerozeznáno a instituce k rozvíjení jejich potenciálu nepřispějí.

Jejich potenciál musí odhalit okolí. Jenže pokud učitel není nikterak proškolen, nadání zůstává skryto. Zjištění České školní inspekce ukázalo, že pouhá čtyři procenta pedagogů základních škol a tři procenta pedagogů středních škol absolvovala v letech 2020–2022 nějaký kurz nebo seminář zaměřený na vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných dětí.

Orientovat se v problematice je o to důležitější v případech tzv. dvojí výjimečnosti, kdy dítě má vlohy v jedné oblasti, ale zároveň se potýká s některou z poruch učení. Může být třeba skvělé v matematice, ale trpět dyslexií. Právě takové žáky s různými kombinacemi talentů a poruch je těžké odhalit.

Kolik nadaných dětí tedy máme? Výkazy základních škol uvádějí jen 0,2 procenta. Jde o čísla extrémně podhodnocená, jak si uvědomuje i Česká školní inspekce. Udělala vlastní šetření, ve kterém našla na základních školách pět procent nadaných žáků a na středních sedm procent, přitom ale celkově méně než 0,1 procenta těch tzv. mimořádně nadaných. Že i tato čísla jsou stále nižší než odborná očekávání, potvrzuje také zpráva České školní inspekce o podpoře vzdělávání těchto žáků z roku 2022. Mimo jiné se v ní také píše, že tzv. inkluzivní novela měla za úkol nejen podporovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale stejnou měrou i děti nadané. Nicméně se to v praxi téměř neděje.

Čísla od ekonomů
Nadace RSJ, která se nadaným dětem dlouhodobě věnuje, proto oslovila think-tank IDEA a vznikl projekt Talent. Do hry tak vstoupili vědci Ekonomického ústavu AV ČR, kteří mají se zpracováním dat zkušenosti. „Od začátku jsme předpokládali, že počet nadaných žáků by měl odpovídat předpokládanému rozložení IQ v populaci,“ vysvětluje Alena Bičáková, proč by mezi dětmi mohlo být 10 až 15 procent nadaných a asi tři procenta mimořádně nadaných. Jak ale skutečný počet zjistit?

„Napadlo nás využít data z mezinárodních testů TIMSS 2019, zkoumající žáky čtvrtých tříd, a z šetření PISA 2018, kde se pracovalo s patnáctiletými žáky,“ říká Miroslava Federičová rovněž z Ekonomického ústavu AV ČR. Obě výzkumnice společně stojí za studií, která poprvé v Česku „narovnala“ data o talentovaných dětech. Jakkoli přiznávají, že zmíněné mezinárodní testy nejsou primárně zaměřené na identifikaci nadání, dle odborné literatury velmi dobře korelují s obecnou inteligencí, a umožňují tedy odhadnout, kteří žáci mezi talentované patří. Nespornou výhodou je pak možnost mezinárodního srovnání pomocí stejných dat.

Ve výzkumném vzorku badatelky skutečně objevily, že 10,2 procenta žáků čtvrtých tříd je kvantitativně nadaných. Mezi patnáctiletými jsou jich 12,7 procenta a z toho 3,1 procenta mimořádně nadaných. Takový výsledek nejenže odpovídá očekávání rozložení populace, ale zároveň nás řadí do horní třetiny evropských zemí, mezi Rakousko a Finsko.

Miroslava Federičová z Ekonomického ústavu AV ČR (CC)

Podhoubí úspěchu
Nepřekvapí, že mezi nadanými dětmi převažují žáci z rodin s vysokoškolsky vzdělanými rodiči a z dobře materiálně situovaného prostředí. Roli v tom hrají jistě i genetické faktory. „I s tímto vědomím bychom ale dětí se znevýhodněným zázemím očekávali v datech více, než jsme našly,“ shodují se vědkyně.

Rozdíl v podílu nadaných dětí z různých socioekonomických vrstev je totiž v Česku výrazně vyšší než v jiných zemích. To naznačuje, že do hry vstupují systémové bariéry. Je tedy pravděpodobné, že talent mnoha těchto dětí zůstává nerozpoznaný. Což není dobrá zpráva. Na druhou stranu to ukazuje, že nadaných je ve skutečnosti více a je zde potenciál jejich schopnosti rozvinout.

Zkreslení dat se projevuje i u jiné skupiny – u dívek. V oficiálních statistikách je jich mezi nadanými pouhá čtvrtina. Studie Aleny Bičákové a Miroslavy Federičové přitom našla mezi žáky čtvrtých tříd 42 procent talentovaných děvčat. U patnáctiletých je podíl dívek a chlapců mezi nadanými vyrovnaný, ale mezi mimořádně nadanými je jen 37 procent děvčat. Odborná literatura by i mezi nimi předpokládala rovnoměrné zastoupení. Současně víme, že v polovině evropských zemí žádné rozdíly mezi dívkami a chlapci v počtu talentovaných nejsou. Co se týče mimořádně nadaných dívek, řadíme se k těm méně úspěšným státům.

Talentované dívky jsou přehlížené (podíl kvantitativně nadaných žáků na základě mezinárodního testování žáků 4. tříd TIMSS 2019). (CC)

„Psychologové z Masarykovy univerzity, se kterými jsme studii, a především naši definici nadání konzultovaly, uvádí historku, kdy do poradny přišla rodina se dvěma dětmi. Chtěli dát otestovat syna s tím, že si myslí, že je nadaný. Jeho nadání se potvrdilo. Paní z poradny jim nabídla, že otestuje i jejich dceru, což rodiče původně v plánu neměli. Ukázalo se, že i ona je nadaná,“ vypráví Alena Bičáková. Dívky své nadání dostatečně neprojevují nebo se u nich neočekává, což jistě přispívá k tomu, že je jejich podíl mezi nadanými v oficiálních datech z výkazů tak podhodnocený. Navíc právě i vlivem stereotypů dívky v testech často nepodají tak dobrý výkon, na jaký ve skutečnosti mají. Třeba proto, že matematika se přece vnímá jako obor pro kluky, a proto jsou méně motivované.

Dívky také hůře snášejí stres a soutěživé prostředí, což dále přispívá k tomu, že se jejich nadání v určitém typu testů neprojeví. Země, kde ve společnosti panuje větší genderová rovnost a je tam postavení žen lepší, mají statistiky nadaných dívek a chlapců vyrovnané. „Odborná literatura potvrzuje, že to opravdu koreluje a je důležité pracovat s učiteli, aby stereotypům nepodléhali a dívky podporovali,“ dodává Miroslava Federičová.

Jak napravit status quo
O nadané žáky je třeba pečovat, rozvíjet jejich talent a podporovat je. Jak jsme zmínili na začátku, je to v zájmu spokojené budoucnosti celé společnosti. Nejde pouze o finanční podporu, ale i o poskytování informací, podnětů a osvětu. Je třeba informovat školy i rodiče, jak vlohy poznat a rozvíjet. Součástí „balíčku opatření“ by mělo být i bourání předsudků, včasná pomoc při odstraňování nepříznivých faktorů a zajištění rovného přístupu všem žákům k rozvoji nadání. Vědci doporučují zvýšit pozornost vůči dětem ze znevýhodněného prostředí a dívkám. „U nich je riziko nerozpoznání nadání vyšší. Stereotypy můžou vést k přehlížení jejich schopností a to je škoda pro všechny,“ zdůrazňuje Miroslava Federičová.

Bude potřeba aplikovat různé programy podpory nadaných, pracovat s nimi, ale také zkoumat jejich přínos. Je nutné vytvořit metodiku, jak dopady těchto programů testovat a jejich efektivitu vyhodnocovat. Na to se chtějí v IDEA zaměřit v dalších výzkumech. „Nejsme psycholožky, ale umíme pracovat s daty, umíme je analyzovat a máme spoustu metod, jak se dobrat kauzality. Jinými slovy jsme schopné zjistit, zda daný program měl vliv na rozvoj nadání, anebo ne. A pomoci tak používat účinné nástroje,“ uzavírá Alena Bičáková.

Obě vědkyně považují v tuto chvíli za klíčové zavedení plošného systému identifikace nadání přímo ve školách, který by nahradil dosavadní přístup. Tak aby byl spravedlivější a systematičtější v rozpoznání talentu. To bude první krok, který je potřeba udělat na cestě k reálné a opravdové podpoře výjimečných dětí. A přiznejme si to, ve výsledku i na cestě k prosperující a bohatší budoucnosti nás všech.

Spletité vztahy
Většina pracovišť Akademie věd má v názvu „ústav“ a je celkem jednoznačně identifikovatelná. Například Historický ústav AV ČR. U ekonomů je to složitější. Dříve Národohospodářský ústav AV ČR se letos přejmenoval na Ekonomický ústav AV ČR. Ten je součástí společného pracoviště s Univerzitou Karlovou, nazvaného CERGE-EI, založeného v roce 1999. Právě při CERGE-EI zřídil Jan Švejnar v roce 2009 think-tank IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu). Zaměřuje se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vycházejí z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii.

Článek vyšel pod názvem Utajení géniové v A / Magazínu 3/2025:

3/2025 (verze k listování)
3/2025 (verze ke stažení)

Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Josef Landergott; Shutterstock

 Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Think-tank IDEA provádí voliče předvolebními programy hlavních stran a hnutí
• Stát v pasti: dopady pandemie na postoje, důvěru a chování veřejnosti
• K dárkům a protislužbám jsou Češi nejtolerantnější z EU, říká socioložka
• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu