Dějiny a politika moderní Číny se zaměřením na Xinjiang

14. 02. 2017

Prozkoumat dějiny a současnost Číny, konkrétně Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang, je dlouhodobým cílem dr. Ondřeje Klimeše z Orientálního ústavu AV ČR. Na svůj projekt, vyhodnocený jako excelentní, získal finance z programu na podporu perspektivních postdoktorandů, kteří působí na pracovištích Akademie věd ČR.

Projekt navazuje na dosavadní specializaci Ondřeje Klimeše v magisterském a doktorském studiu od roku 1999 a využívá prameny v čínském a ujgurském jazyce. Tematicky sestává ze tří hlavních okruhů:

1/ Prvním z nich je vývoj ujgurské národní identity od konce 19. století do roku 1949. Kromě důležitosti ujgurského případu pro obecné zkoumání národních hnutí je poznání vzniku ujgurského národa i etnopolitická konfigurace předkomunistického Xinjiangu podmínkou, jak chápat vývoj situace v oblasti po vzniku Čínské lidové republiky. Principy interakce mezi Ujgury a dalšími autochtonními národy s provinční a centrální vládou do roku 1949 totiž vytvořily model pro národnostní politiku Komunistické strany Číny po roce 1949 dodnes. Období do roku 1949 bylo také klíčové pro udržení kontroly centrální čínské vlády nad Xinjiangem, a tím i pro vytvoření ČLR v dnešních hranicích a pro její rostoucí vliv ve střední Asii.

Pouliční scéna v Urumči. Ujguři kouří balené cigarety, už v září mají oblečeny dvoje kalhoty.

2/ Na uvedené téma navazuje druhý tematický okruh – vládní politika v soudobém Xinjiangu. Situace v Xinjiangu tvoří protipól mnohých změn v čínské společnosti, které se v důsledku reforem od konce období maoismu (po roce 1978) udály ve vnitřní Číně, například částečná profesionalizace státního aparátu, depolitizace veřejného života, zjednodušení přístupu k informacím nebo určitá míra investigativní žurnalistiky. Prioritou vládní politiky v Xinjiangu je však nadále politická stabilita a jeho těsnější integrace do čínského státu. Důvodem je nepostradatelnost Xinjiangu kvůli jeho surovinovému bohatství i jeho fungování jakožto energetického, dopravního a obchodního koridoru spojujícího Čínu se Sibiří, Střední Asií a Jižní Asií. Tato důležitost stoupá zejména v souvislosti s tzv. periferní diplomacií Xi Jinpingova vedení (od roku 2012), které usiluje o vybudování vlivové sféry podél států Nové Hedvábné cesty, z nichž Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Afghánistán a Pákistán se Xinjiangem sousedí.

Stát proto v Xinjiangu využívá zvláštní strategie a opatření v oblasti vzdělání, demografie, náboženství, kultury a dalších ohledech, které usilují o konsolidaci politického a společenského řádu. Politika centrální vlády však generuje dlouhodobou nespokojenost místního obyvatelstva, která v posledních letech akceleruje až do podoby násilného etnopolitického konfliktu. Současná situace v Xinjiangu je tedy pozoruhodným průsečíkem všech zmíněných vývojových trendů a zájmů jednotlivých stran.

3/ Projekt zároveň sleduje politický vývoj v současné Čínské lidové republice se zaměřením na politický systém, ideologii a propagandu čínského stranického státu. Poznání tématu je příspěvkem do diskuze o politickém vývoji v Číně jakožto nastupující světové velmoci. Mezinárodní postavení a zájmy Čínské lidové republiky jsou bezesporu fenoménem, který má rostoucí vliv na celosvětové dění. Relevantní je zejména v souvislosti se vzrůstající a v mnoha ohledech kontroverzní aktivitou Čínské lidové republiky v Česku v posledních letech.

Pouliční scéna v Urumči, Ujgurka připravuje skopové špízy.

Z tohoto důvodu je pro Česko i mezinárodní společenství důležité procesům v ČLR rozumět a umět je vyhodnotit. Zejména od nástupu Xi Jinpingova vedení dochází k radikálním změnám ve stylu vládnutí, které se promítají i do mezinárodních aktivit Číny. Změny v politickém systému, vláda zákona, udržitelný rozvoj a zodpovědný mírový vzestup jsou zároveň témata, která v posledních letech dominují i intelektuální debatě a dialogu státu s akademickým prostředím v samotné ČLR. Zkoumání politiky v současné ČLR zároveň představuje případovou studii obecného zkoumání vztahu jedince a státní moci, které je důležité nikoli jen v autoritářských režimech a rozvojových zemích, nýbrž i v demokratických státech.

Kromě primárního výzkumu a odborných publikací zahrnuje projekt i další přesah v podobě vysokoškolské výuky, spolupráce s médii, státními i nestátními institucemi, přednášek pro veřejnost či publikací v denním tisku a populárních periodicích.

Připravili: Odbor akademických médií SSČ AV ČR ve spolupráci s Ondřejem Klimešem, Orientální ústav AV ČR
Foto: Archiv autora

Hlavní výstupy projektu v letech 2013–2015:
Struggle by the Pen: The Uyghur Discourse of Nation and National Interest, c. 1900–1949. Boston: Brill, 2015.
“Nationalism and modernism in the East Turkestan Republic”, 1933–34. Central Asian Survey 34.2 (2015), 162–76. DOI:10.1080/02634937.2014.976947.
„Xi Jinping – obnova reforem a návrat individuálního autoritářství?“ Nový Orient 69.3 (2014): 2–9.
„Bilingual Education in China’s Minority and Non-Minority Areas“. Europe China Research and Advice Network (ECRAN), Short Term Policy Brief 78, leden 2014.
„Pokračující konflikt v Xinjiangu.“ Nový Orient 68.4 (2013): 2–9.

Více informací o podpoře postdoktorandů na pracovištích AV ČR:
Postdoktorandi představují základ další generační vlny vědeckých pracovníků, kteří přinášejí pracovištím Akademie věd perspektivu rozvoje stávajících a do budoucna i nových oborů. Obhájením doktorátu prokazují, že jsou schopni samostatně vědecky pracovat a postdoktorská pozice jim i zaměstnavatelům umožňuje ověřit si, zda je pro ně vědecká dráha perspektivní. Akademická rada AV ČR proto ve snaze podpořit uvedenou kategorii pracovníků schválila 19. února 2013 „Program podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdová podpora postdoktorandů na pracovištích AV ČR“. Jeho záměrem je zajistit přiměřené mzdové zabezpečení perspektivních postdoktorandů na pracovištích AV ČR krátce po obhajobě titulu Ph.D., Dr. nebo jejich ekvivalentu. Doba, po kterou se poskytuje, by měla vědcům vytvořit podmínky pro podání grantové přihlášky/přihlášek a dostatek příležitostí i zázemí například pro ustavení badatelského týmu. Podpora může být přiznána v rozmezí nejméně 12, nejvýše 24 měsíců. Od 1. výzvy s počátkem udělení mzdové podpory od 1. července 2013 včetně v pořadí již 7. výzvy (od 1. července 2016), ji získalo přes 210 mladých badatelů.

Dějiny a politika moderní Číny se zaměřením na Xinjiang

Přečtěte si také

Newsletter