Českou astrofotografií měsíce září 2018 jsou Temná mračna v souhvězdí Kefea

Souhvězdí Kefea je na první pohled nenápadné. Mnoho „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu: „Ano, to je to souhvězdí, kde nic není, vlastně ani žádné jasné hvězdy.“ Opravdu má tato oblast o jasné hvězdy či jiné jasné objekty takovou nouzi? Snímek Evžena Brunnera, který zvítězil v zářijovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce pod záštitou České astronomické společnosti, nás nejspíš překvapí a ujistí o opaku.

Největší část obrazu zaujímají komplexy temných, reflexních a emisních mlhovin. Na levé straně obrazu se nachází velmi fotogenická mlhovina s katalogovým označením LDN 1235. Astrofotografové ji někdy nazývají „Temný žralok“. Zkratka LDN představuje označení „Lynds’ Catalog of Dark Nebulae“, který byl prvně publikován v roce 1962 a byl založen na přehlídce nebe v červené a modré barvě, realizované na observatoři na hoře Mt. Palomar v USA. Pravděpodobně se jedná o tzv. „ERE“ mlhovinu, neboli „Extended Red Emission nebula“. ERE jsou galaktické temné mlhoviny nacházející se ve vysokých galaktických šířkách. Rozptylují modré světlo a jejich fluorescence se projevuje v širokém rozsahu červené části spektra. Dvě jasné mlhoviny na jejím okraji jsou VdB 149 a VdB 150, dle „Van Den Bergh Reflection Nebulae Catalog“ publikovaného poprvé v roce 1966 na základě modré a červené Palomarské přehlídky oblohy. Jsou nasvěcovány hvězdami BD+72 1018 a HD 210806, obě spektrálního typu B8IV.

Pravé straně snímku dominuje 1400 světelných let vzdálená modravá mlhovina VdB 152, někdy též označovaná Ced 201, kterou nalezneme u vrcholu dlouhé tmavé mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, jemuž se říká také Vlčí jeskyně. Astronomové ji někdy nazývají „duch“ či „záclona“. Prachová mračna zakrývají hvězdy v pozadí a hvězdy ukryté v mlhovině samé nasvěcují prachová zrna, což dává některým oblastem namodralý nádech. Jemná, ale opravdu velmi jemná červeň v nejjasnější namodralé oblasti je patrně způsobena luminiscencí prachu, jejíž příčinou je ultrafialové světlo z hvězdy. I když jsou podobné mlhoviny často hvězdnými porodnicemi, zdá se, že konkrétně tato hvězda mlhovinou jen náhodně prochází. Alespoň zjištěné prostorové rychlosti hvězdy a mlhoviny se vzájemně liší.

Temné mlhoviny katalogizoval na základě širokoúhlých fotografií americký astronom Edward Emerson Barnard počátkem 20. století. Právě díky velkému množství prachu a plynu bývají často považovány za místa budoucího zrodu hvězd.

Na závěr nám dovolte poděkovat Evženu Brunnerovi za jeho pohled do tajemných hlubin temného vesmíru, prosvětleného v tomto případě krásnými modrými mlhovinkami jako vánočními světýlky. Jistě i za vás, milovníky oblohy, můžeme autorovi snímku popřát nejen jasné nebe nad hlavou, ale i pevné nervy při fotografování a tvorbě podobně krásných obrazů.

Autor: Evžen Brunner

Název: Temná mračna v souhvězdí Kefea

Místo: Tři Studně (u Nového Města na Moravě)

Datum: 10. 8. 2018

Snímač: ASI 071MC (Sony IMX071)

Optika: APO TS102 + Rired 0,75 (ohnisko 525 mm)

Montáž: HEQ5

Popis: Kalibrace a veškeré zpracování v PixInsight.

Vítězné snímky v jednotlivých měsících a další informace si můžete prohlédnout na: www.astro.cz/cam

Připravil: Marcel Bělík, Hvězdárna v Úpici, ve spolupráci s Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Evžen Brunner

Přečtěte si také

• Když se dá země pod nohama do pohybu
• Áčko: O odpadech, hledání trilobitů a orchidejí i výročí Bílé hory
• Obraz Komenského a paměť. Začíná nová výstava Akademie věd ČR
• Letní vědecký kemp aneb Když se učitelé učí, jak poutavěji učit
• Brána do Římské říše se symbolicky otevřela v Mušově
• Áčko: O ohrožené půdě, odhalování koronaviru a pilných včelách
• Pedagogové se mohou hlásit na Letní vědecký kemp Akademie věd ČR
• Jak by Masaryk používal sociální sítě? Napoví výstava v budově Akademie věd
• Budova Akademie věd ČR na Národní třídě se opět otevírá
• Časopis AΩ: Neznámé choroby, věda na ledoborci a pravěké kosti