Zahlavi

Brno zažilo první republiku v rytmu swingu a s vůní cukrové vaty

06. 09. 2018

V prvorepublikovou ulici se v pátek odpoledne změnilo brněnské Moravské náměstí. Na slavnostním zahájení putovní exteriérové výstavy Republika československá 1918–1939 byly k vidění dobové automobily, tančil se Charleston, atmosféru spestřili flašinetář i akrobat. Akci zorganizovala Akademie věd ČR, venkovní výstava v Brně zůstává do 3. října, poté putuje do dalších měst.

Program se uskutečnil na venkovním prostranství, na podiu a ve dvou přilehlých stanech. První stan byl nachystaný pro přednášky a diskuse, druhý stan byl uzpůsobený programu pro děti. Počasí naštěstí události přálo, a lidé si tak mohli užít příjemné odpoledne se zajímavým programem.

Brno a Akademie věd ČR

Přestože centrála Akademie věd ČR sídlí v hlavním městě, v Brně působí hned devět samostatných ústavů AV ČR (například Psychologický ústav, Archeologický ústav Brno, Ústav biologie obratlovců nebo Ústav přístrojové techniky) a 15 poboček či detašovaných pracovišť. „Jsem proto velmi ráda, že jsme zrovna na Moravském náměstí v Brně nalezli hezké a reprezentativní místo pro výstavu, která hrdě vyzývá k oslavám kulatého výročí vzniku společného státu Čechů a Slováků,“ uvedla při vernisáži v pátek 7. září předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

180910_RCS_1
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová na vernisáži v Brně

Výstavu nazvanou „Republika československá 1918–1939“ tvoří 14 velkoformátových panelů, každý z nich se soustředí na určité téma důležité pro první republiku. Jeden z panelů například ukazuje, co všechno bylo prakticky potřeba udělat po vzniku nového státu – jak zajistit novou měnu, na čem postavit nový právní řád, jak vytyčit hranice… Jiný panel se zase zaměřuje na prvorepublikový film, výtvarné umění a architekturu, ale i začínající fenomén celebrit. Další se věnují problémům chudoby a sociálních nerovností za první republiky.

Netradiční pohled na první republiku

„Výstava není akademická, spíše se obrací k lidem, kteří třeba absolvovali jen pár roků dějepisu na základních či středních školách. Také proto je výstava venkovní, aby si k ní našli cestu i ti, kteří běžně do galerií a muzeí nechodí,“ řekl při vernisáži ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Luboš Velek.

Cílem autorů výstavy bylo najít a ukázat takové snímky a obrázky z první republiky, které nejsou tolik všeobecně známé, představit i upozaďovaná nebo zapomenutá fakta, neopakovat jen prvorepublikové legendy a mýty.

180910_RCS_2
Cílem výstavy je nabídnout nevšední pohled na dějiny první republiky

„My historici jsme zvyklí psát dlouhé knížky a odborné články, tato výstava je ale jiná, je to vlastně taková zkratka. Museli jsme se vypořádat s tím, jak pojmout neuvěřitelně barvitou a zároveň křehkou první republiku,“ dodala jedna z autorek výstavy historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Nezpracované tisíce krabic a kilometry knih TGM

Instituce pojmenovaná po prvním československém prezidentovi disponuje obrovskou knihovnou a archivním materiálem spjatým s TGM. Je pozoruhodné, že dlouhých 80 let po jeho smrti je většina těchto materiálů stále v krabicích bez patřičného zpracování. Nedlouho po Masarykově odchodu vypukla válka, poté nastalo 40 let komunistického režimu, který chtěl, aby se na osobnost TGM a celou první republiku zapomnělo.

Masarykova knihovna čítající pět kilometrů svazků a archiv uschovaný ve 2,5 tisících krabic byly deponovány v Ústavu marxismu a leninismu, nikdo jen nesměl odborně zpracovávat. Až nyní, bezmála 30 let po změně režimu se s tím pořádně začalo.

„Chtěl bych poděkovat vládě pod vedením Bohuslava Sobotky, která v roce 2017 rozhodla o skutečně velkolepé podpoře asi 400 miliony korun na projekty spojené s osmičkovými výročími v roce 2018. Dosud nikdy žádná naše vláda na podobný ryze humanitní projekt tolik prostředků nedala. Peníze nám velmi pomohly nejen ke zpracování této výstavy, ale i ke katalogizaci 40 000 knih z Masarykovy knihovny jen v tomto roce. Řadu z těchto knih Masaryk četl, dělal si do nich poznámky, nyní si je lze u nás objednat a prostudovat,“ doplnil ředitel archivu Luboš Velek.

Výstava Republika československá 1918–1939 se koná postupně ve 24 městech České republiky od 3. září do 29. listopadu 2018, na každém místě se zdrží přibližně jeden měsíc. Podobně slavnostní akce, jako proběhla tento pátek v Brně, se uskuteční také v Praze, a to v sobotu 27. října 2018.

Seznam všech měst, kterými bude výstava putovat zde.

Související:

Začíná putovní výstava o první republice

Unikátní výstava Republika československá 1918–1939

Přání T. G. Masaryka se splnilo: jeho knihovna má vlastní budovu

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons

RCS-105_resize

RCS-105_resize

RCS-107_resize

RCS-107_resize

RCS-108_resize

RCS-108_resize

RCS-111_resize

RCS-111_resize

RCS-112_resize

RCS-112_resize

RCS-119_resize

RCS-119_resize

RCS-125_resize

RCS-125_resize

RCS-12_resize

RCS-12_resize

RCS-132_resize

RCS-132_resize

RCS-138_resize

RCS-138_resize

RCS-139_resize

RCS-139_resize

RCS-143_resize

RCS-143_resize

RCS-148_resize

RCS-148_resize

RCS-150_resize

RCS-150_resize

RCS-152_resize

RCS-152_resize

RCS-153_resize

RCS-153_resize

RCS-154_resize

RCS-154_resize

RCS-19_resize

RCS-19_resize

RCS-38_resize

RCS-38_resize

RCS-39_resize

RCS-39_resize

RCS-40_resize

RCS-66_resize

RCS-87_resize

RCS-88_resize

RCS-90_resize

RCS-93_resize

RCS-94_resize

RCS-98_resize

Přečtěte si také