Zahlavi

Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě

11. 12. 2025

Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR (MÚA) navázal strategickou spolupráci s archivy Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR). Cílem je společně zpracovat, popsat a zpřístupnit dosud nepřístupné archivní materiály týkající se činnosti UNHCR ve středovýchodní Evropě v klíčovém období let 1994–2004. Tento projekt navazuje na ERC grant Unlikely Refuge? vedený v MÚA Michalem Franklem a umožní přístup zásadní prameny pro pochopení uprchlické politiky v postkomunistických zemích.

Po rozpadu státních socialistických režimů se země jako Maďarsko, Československo a Polsko musely vyrovnat s novými formami migrace a velkými skupinami uprchlíků. Během krátkého období všechny přijaly nové zákony a vybudovaly instituce pro posuzování žádostí o azyl. Archivní dokumenty UNHCR z tohoto přelomového období jsou však dosud pro badatele jen obtížně přístupné.

Cílem nově navázané spolupráce je tento stav změnit. UNHCR v souladu s dohodou obou institucí vytvoří detailní archivní soupis (inventář) fondů své Evropské kanceláře z let 1994–2004 a zpřístupní tato metadata ve svém online katalogu. MÚA, který má díky svému dlouhodobému výzkumu unikátní znalosti o aktérech, událostech a kontextu, poskytne UNHCR klíčovou expertní podporu. Ta pomůže archivní materiály přesněji identifikovat, popsat a zařadit do širších souvislostí. Výsledky budou následně využity jak v navazujícím výzkumném projektu MÚA MyGRACE (financovaném z OP JAK), tak budou k dispozici celé mezinárodní badatelské komunitě.

„Tato spolupráce je pro nás vyústěním mnohaleté práce a řady výzkumných pobytů našich vědců v archivu UNHCR v Ženevě,“ říká Rudolf Kučera, ředitel MÚA. „Zatímco dosud jsme byli primárně v roli badatelů, nyní se stáváme partnery, kteří pomáhají tyto cenné prameny zpřístupnit. Je to skvělý příklad toho, jak můžeme jako česká instituce přinést přidanou hodnotu, která slouží širokému mezinárodnímu zájmu. Pro pochopení současných debat o migraci je kritický výzkum uprchlických režimů naprosto nezbytný a my jsme rádi, že můžeme přispět ke zpřístupnění zcela klíčových zdrojů pro jejich další studium.“

Heather Faulkner, vedoucí archivářka UNHCR, k partnerství dodává: „Velmi si vážíme dohody o partnerství, kterou jsme dnes podepsali s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd ČR. Spolupráce výrazně podpoří naše snahy o udržení otevřeného přístupu k archivům UNHCR a poskytne nám tolik potřebnou kapacitu pro zpřístupnění zaznamenané paměti nuceného vysídlení.“

Výsledky spolupráce budou od konce roku 2026 plně k dispozici v online katalogu Archivu UNHCR.

O Masarykově ústavu a Archivu AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR je přední česká vědecká instituce zaměřená na výzkum moderních dějin 19. a 20. století. V rámci mezinárodních projektů se dlouhodobě věnuje výzkumu migrace, uprchlictví a humanitarismu ve střední Evropě.

O Oddělení archivů a záznamů UNHCR
Oddělení archivů a záznamů Úřadu OSN pro uprchlíky sídlí v Ženevě. Uchovává, spravuje a zpřístupňuje dokumenty týkající se činnosti organizace od jejího založení v roce 1950. Jeho fondy jsou klíčovým pramenem pro studium historie uprchlictví a mezinárodní ochrany po celém světě.

Kontakty:

doc. Rudolf Kučera, ředitel ústavu: kucera@mua.cas.cz

Mgr. Jitka Jindřišková: jindriskova@mua.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce