Vědci z AV ČR převzali cenu Ministerstva školství za mimořádné výsledky
05. 11. 2025
Ministr Mikuláš Bek předal 4. listopadu 2025 v pražském Lichtenštejnském paláci ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vysokoškolským studentům, pedagogům i vědcům. Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na ceremoniálu převzali také Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR.
Cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v různých kategoriích letos získalo dvacet osobností za mimořádné studijní, pedagogické i vědecké výsledky. „Mezi oceněnými jsou osobnosti, které výrazně posouvají výuku, výzkum i spolupráci v akademickém prostředí. Jejich práce je příkladem toho, co všechno české vysoké školství a věda dokážou nabídnout,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
Mimořádní vědci
Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterou ministerstvo uděluje od roku 1991, získávají vědci a vysokoškolští pracovníci za výsledky dosažené v uplynulých pěti letech s podporou MŠMT. Letos ji obdržely tři osobnosti: Klára Petrželková a Marek Piliarik z Akademie věd ČR a Richard Štefl z Masarykovy univerzity.
Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhla průlomových objevů ve výzkumu střevního mikrobiomu primátů, které přispěly k porozumění vztahům mezi životním prostředím, výživou a zdravím člověka i volně žijících zvířat a také k ochraně jejich přirozeného prostředí.
Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR
Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vyvíjí zobrazovací metody, které dokážou zaostřit do nanorozměrů. S týmem například vyvinul fototermální prostorový modulátor světla pro ultracitlivou 3D nanoskopii. Vědec byl také hostem Podcastu Akademie věd. Rozhovor si pusťte zde.
Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR (uprostřed)
Seznam všech laureátů naleznete na webu MŠMT.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava
- Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
- Akademie věd podpoří inovativní nápady v dalším kole programu PRAK
- AV ČR podpořila prémiemi devět osobností, které posouvají hranice poznání
- Fyzik Tomáš Jungwirth převzal od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy
- V AV ČR se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelé myšlenky a vědecké nápady
- Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
- Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.