Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka

Zkoumání vzácného brouka jádrohloda jedlového přineslo nové objevy. Tým vedený vědci z Akademie věd České republiky a Slovenské akademie věd odhalil unikátní houbové společenstvo, které broukovi umožňuje žít v nestravitelném jedlovém dřevě, a identifikoval hned tři nové druhy a jeden dosud neznámý rod mikroskopických hub.

Významný objev ve třech oblastech současně – v mykologii, biotechnologii a lesnické entomologii – popsali vědci při studiu ambrosiového brouka jádroholoda jedlového (Treptoplatypus oxyurus) nalezeného na Slovensku. Klíčovou roli přitom sehrál už samotný sběr výjimečně vzácného brouka.

„Treptoplytpus oxyurus patří do skupiny jádrohlodů, což je skupina čítající tisíce tropických druhů, ale v Evropě žijí pouze dva původní druhy. Nedávno byl slovenskými kolegy nalezen na Slovensku. Tento nález celou studii umožnil,“ upozorňuje lesnický entomolog Miloš Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který se na výzkumu podílel.

Houboví farmáři s pestrou „zahrádkou“

„Jádrohlodi jsou unikátní tím, že své chodbičky hlodají v nestravitelném dřevě. Ve speciálních orgánech na svém těle (mykangiích) přenášejí symbiotické houby, které v chodbičkách aktivně pěstují, zahrádku udržují a spásají. Každý ambrosiový brouk má své unikátní houby. Treptoplatypus oxyurus pro svoji vzácnost dosud unikal snahám o jeho studium,“ říká přední světový odborník na jádrohlody Jiří Hulcr, který působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR a na Floridské univerzitě (USA).

Vědci našli ve vzorcích neobvyklé množství doposud neznámých organismů.

„Z pěti hlavních symbiontů (hub), které jsme v těle brouka a jeho požercích našli, byl jeden zcela nový rod, tři nové druhy a další dvě nalezené houby patří mezi extrémně vzácné taxony. Taková koncentrace nových organismů je mimořádná. Velký podíl taxonů, tzv. endemických, které nenajdeme nikde jinde, lze přirovnat třeba k souostroví Galapágy. U Zvolena tak leží ‚Galapágy houbové říše‘,“ říká hlavní autor studie Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Houby, které zabijí strom i pomohou v potravinářství

Proč je důležité tyto miniaturní houby studovat? Mnoho ambrosiových brouků jsou lesní škůdci a houby jim pomáhají oslabit obranu napadených stromů. Nově objevený rod a druh Wilhelmdebeerea oxyuri patří právě do skupiny hub, které způsobují tzv. modrání dřeva, jsou schopné zdravý strom zabít, a tím usnadnit jeho kolonizaci ambrosiovým broukem.

Zkoumání těchto brouků je důležité také s ohledem na potravinářství. Houby jsou totiž bohaté na živiny a netvoří toxické látky. Ve střevě dřevokazných brouků se pak hledají kvasinky, které tolerují extrémně kyselé prostředí s minimem kyslíku. Studie tak zahrnovala biochemické testy a charakterizaci celogenomové sekvence.

„Naše analýzy potvrdily, že nalezené kvasinky skutečně dokážou trávit široké spektrum cukrů, které jsou součástí dřeva. Tím se nedostupné živiny mohou dostat až k broukovi. K jejich rozkladu potřebují kyslík, což brání jejich využití při výrobě bioetanolu, nicméně díky jejich všestrannosti se nabízí řada dalších aplikací v biotechnologiích,“ říká spoluautorka Renata Vadkertiová z Chemického ústavu a Centra glykomiky Slovenské akademie věd.

Symbolické je pojmenování nových druhů kvasinek, Sugiyamaella casensis a Blastobotrys sasensis jsou odvozeny od anglických zkratek pro českou (CAS) a Slovenskou akademii věd (SAS) a odkazuje na česko-slovenskou výzkumnou spolupráci.

Studie dokazuje, že i v evropských lesích existují pozoruhodně komplexní a skryté mikrobiální světy, které čekají na svá objevení. K tomu je potřeba multioborový přístup a spojení specialistů na lesnickou entomologii, mikrobiologů, genetiků a chemiků.

Práce vyšla v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus.

Publikace:

Kolařík M, Vadkertiová R, Knížek M, Sklenář F, Vakula J, Zúbrik M, Kolář M, Hulcr J (2026) The ambrosial mycobiota of Treptoplatypus oxyurus (Coleoptera, Platypodidae): a unique island of fungal diversity revealing Wilhelmdebeerea oxyuri gen. et sp. nov. (Ophiostomatales), and two new yeast species Blastobotrys sasensis sp. nov., and Sugiyamaella casensis sp. nov. (Dipodascales). IMA Fungus 17: e177075.

Kontakt:

Miroslav Kolařík
Mikrobiologický ústav AV ČR
mkolarik@biomed.cas.cz

Miloš Knížek, knizek@vulhm.cz

Přečtěte si také

• Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
• Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
• Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření 
• Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
• Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
• Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
• Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
• Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat
• Skrytá biologická rozmanitost pozoruhodného laboratorního savce
• 130 let od narození fotografa Josefa Sudka