Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
17. 07. 2025
Společný výzkum vědců z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ukazuje, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu vývoj germánských společností, obývajících střední Evropu. Článek, který byl právě publikován v prestižním časopise PLOS ONE, kombinuje novým způsobem data získaná archeologickým výzkumem s poznatky o klimatu ve starověku.
Politika, společnost, klima – vzájemně provázané fenomény, které přispívají k pozitivním změnám, ale jsou i příčinou rozsáhlých krizí. Zejména ke konci 3. století našeho letopočtu právě výrazné ochlazení a epizody sucha nutily germánské kmeny přizpůsobit se nové situaci.
Výzkumné týmy pod vedením archeologa Marka Vlacha a bioklimatologa Miroslava Trnky zkombinovaly robustní archeologická data s vysoce detailními paleoklimatickými rekonstrukcemi.
„Pomocí pravděpodobnostního modelování vývoje germánských komunit jsme sledovali, jak se osídlení měnilo podle dlouhodobých změn v kvalitě klimatu, a také v důsledku historických konfliktů, jako byly markomanské války,“ říká hlavní autor článku Marek Vlach.
Ruku v ruce s vývojem klimatu
Germánské kmeny obývaly během prvních čtyř století našeho letopočtu rozsáhlá území Evropy včetně dnešní Moravy, Rakouska a Slovenska. Nejvyšší nárůst osídlení se obecně odehrál v době převážně příznivých klimatických podmínek tzv. římského klimatického optima během 1. a 2. století.
Studie uvádí, že první výrazný pokles germánského osídlení je patrný během druhé poloviny
2. století. V té době zároveň panovaly příznivé klimatické podmínky, a proto lze tento jev spojovat s dopady rozsáhlého římsko-barbarského konfliktu – markomanskými válkami.
V průběhu následujícího, 3. století se osídlení překrývá s obecně příznivými klimatickými podmínkami a houstne. Později přišel další výkyv – hlavním důvodem tentokrát nebyly války, ale výrazně nepříznivý vývoj klimatu od konce 3. století. Pro většinu germánských sídlišť, která v té době zanikla, se podstatně zhoršily podmínky pro zemědělství. Na přelomu 4. a 5. století už byla většina germánských sídel opuštěná a celé oblasti středního Podunají se vylidnily.
„Spolupráce archeologie a environmentálních věd je klíčová pro pochopení dlouhodobých vztahů mezi člověkem a přírodou,“ uvádí Miroslav Trnka. „Naše práce ukazuje, že i předindustriální společnosti reagovaly na klimatické výzvy způsobem, který lze dnes vědecky zkoumat. Současně naznačují, že výrazný posun agroklimatických podmínek nepříznivým směrem zásadně ovlivňoval prosperitu sídel.“
Tento výzkum představuje významný pokrok ve studiu klimatické odolnosti předindustriálních populací doby římské a přináší cenné poznatky i pro současné globální výzvy. Článek bude veřejně dostupný v režimu Open Access v časopise PLOS ONE.
Odkaz na publikaci:
Vlach M., Komoróczy B., Torbenson M. C. A., Esper J., Brázdil R., Büntgen U., Semerádová D., Urban O., Balek J., Kolář J., Rybníček M., Trnka M. (2025) Climate variability and Germanic settlement dynamics in the Middle Danube region during the Roman Period (1st–4th Century CE). PLoS One 20(7): e0325139.
https://doi.org/10.1371/journal.pone.0325139
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR
trnka.m@czechglobe.cz
Mgr. Marek Vlach, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Brno
vlach@arub.cz
Přečtěte si také
- Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
- Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.