Zahlavi

Stará data, nové analýzy: vědci vyřešili 45 let starou záhadu blesků na Saturnu

10. 04. 2026

Tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR pod vedením Masafumi Imaie úspěšně rozšifroval záhadu historických misí Voyager. Data ze sond, které v osmdesátých letech 20. století prolétaly kolem Saturnu, nedávala vědcům smysl: přístroje hlásily, že signály z blesků přicházejí z jiných míst, než by odpovídalo fyzikálním zákonům.

Rádiové emise z blesků na Saturnu objevily sondy Voyager už v osmdesátých letech. Jejich interpretace ale dosud zůstávala neúplná. „Nové poznatky z mise Cassini, která zkoumala Saturn v letech 2004–2017, nám ukázaly, že polarizace elektromagnetických signálů vyzařovaných těmito výboji přímo souvisí s polokoulí, na které bouře vzniká,“ vysvětluje Masafumi Imai z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. To vedlo vědce k rozhodnutí znovu analyzovat 45 let stará data ze sond Voyager s využitím moderních metod. Výzkum publikovaný v časopise JGR: Planets tento jev vysvětluje a přesně lokalizuje zdrojové oblasti blesků v atmosféře Saturnu.

Záhada rovníku versus 35. rovnoběžka severní šířky

Původní studie z osmdesátých let naznačovaly, že blesky vznikají v rovníkové oblasti Saturnu, protože periodicita jejich výskytu v záznamech sondy odpovídala rotaci atmosféry na rovníku.

Nová analýza tento rozpor vyřešila. Potvrdila, že zdroje blesků se ve skutečnosti nacházely na 35° severní šířky, kde tehdejší snímky skutečně ukazovaly konvektivní bouře. „Zdánlivě vyšší periodicita odpovídající rovníku byla způsobena tzv. efektem za obzorem (over-the-horizon effect) v ionosféře Saturnu, která rádiové vlny ohýbá,“ říká Masafumi Imai. Tento jev nebyl v éře sond Voyager znám a potvrdila jej až mnohem později mise Cassini.

Oprava chyb starých přístrojů

Jednou z největších výzev byla matoucí polarizace v původních datech. Rádiové přijímače na sondách Voyager musely splňovat přísné limity pro přenos dat, což vedlo ke zjednodušené palubní analýze, která u velmi krátkých pulzů od blesků chybovala.

Tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve spolupráci s kolegy z Univerzity Štýrský Hradec (University of Graz), vedenými Georgem Fischerem, vyvinul novou kalibrační metodu. Ta zohlednila orientaci antén sondy vůči zdroji elektromagnetických vln a pomocí numerických simulací prokázala, že při správném úhlu dopadu vlny na antény skutečně vykazují očekávanou polarizaci odpovídající severní polokouli.

Proč zkoumat stará data?

Studium historických archivů má podle vědců zásadní význam pro pochopení dlouhodobých procesů. „Blesky na Saturnu jsou stále plné záhad. Předpokládá se, že jejich aktivitu ovlivňují roční období planety, která trvají téměř 30 pozemských let,“ říká Masafumi Imai. „Data z jediné mise na zachycení těchto cyklů nestačí. Dokud existují staré záznamy, stojí za to do nich nahlížet s novými nápady a moderními technologiemi.“

Odkaz na publikaci:
Imai, M., Fischer, G., Taubenschuss, U., Kolmašová, I., Santolík, O., & Píša, D. (2026). Polarization measurements and source locations of Saturn electrostatic discharges during the Voyager era. Journal of Geophysical Research: Planets, 131, e2025JE009079. https://doi.org/10.1029/2025JE009079

 

Více informací:
Masafumi Imai, Ph.D.
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
+420 267 103 059
imai@ufa.cas.cz

Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D.
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
+420 603 423 083
iko@ufa.cas.cz

 

Sondy Voyager a místa vzniku blesků na Saturnu

Sondy Voyager a místa vzniku blesků na Saturnu

Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce