Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky

Olomoucké knižní klenoty, léčivé rostliny či lovci mamutů jsou tématy některých z projektů, na nichž spolupracují pracoviště Akademie věd ČR s kraji a mikroregiony v programu Regionální spolupráce AV ČR. Vybrané z nich přiblížili vědci a vědkyně 19. června 2025 v Brně na setkání představitelů Akademie věd ČR se zástupci krajů.

„Regionální spolupráci se nám daří úspěšně rozvíjet. V současnosti máme uzavřeno celkem sedmnáct oboustranných dohod s kraji a mikroregiony napříč Českou republikou. Pokrývají široké spektrum témat, od sociálně-ekonomických přes přírodní vědy až po oblast kultury,“ vyzdvihl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Dlouhodobým cílem je podle něj najít v regionech partnery pro trvalou spolupráci, která umožní naplno rozvinout potenciál výzkumu ve prospěch celé společnosti.

Koordinaci regionální spolupráce má za Akademii věd ČR na starosti člen Akademické rady Tomáš Kostelecký. „Stejně jako pan předseda jsem i já rodák z jižní Moravy, což dokazuje, že Akademie věd není čistě pražská organizace zapouzdřená v hlavním městě,“ uvedl a zdůraznil, že v programu došlo k několika změnám, které například umožnily financování víceletých projektů. Vědci a vědkyně tak nyní podávají více návrhů, než lze financovat, což v důsledku znamená vyšší kvalitu podpořených projektů.

Na události promluvil člen Akademické rady Tomáš Kostelecký, který má regionální spolupráci s Akademií věd ČR v gesci.  

Řasy a hydroponie
Řešením udržitelnosti produkce potravin v měnících se klimatických podmínkách může být zemědělství s řízeným prostředím, například hydroponie. Efektivně totiž využívá vodu i živiny, umožňuje pěstování bez pesticidů a současně nabízí i vyšší výnosy a lepší kvalitu.

V hydroponických systémech se ovšem shromažďují řasy, což může vést k odčerpávání živin a nižšímu výnosu. Existuje několik metod, jak řasy odstranit nebo jim předcházet. Jednou z nich je používání peroxidu vodíku, které však přináší i nevýhody. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci se společností GreenVille Tech, jež se na hydroponické systémy zaměřuje, zjišťovali vhodné dávkování této látky pro pěstování listové zeleniny a bylinek. Povede to k produkci kvalitních a bezpečných potravin.

Léčivé rostliny s novým potenciálem
Ústav analytické chemie AV ČR se společně s Mendelovou univerzitou v Brně věnuje sledování biologicky aktivních látek u heřmánku lékařského a nových genotypů echinacey. Vedle ověřování kvality zkoumá tým i možnosti obnovení chráněného označení původu. Výsledky ukázaly, že lze vyšlechtit nové genotypy rodu Echinacea se zvýšeným obsahem účinných látek. Projekt tak otevírá nové cesty jejího využití v zahradnictví a farmaceutickém průmyslu.

Lovci mamutů v Milovicích
Milovice IV jsou významnou archeologickou mladopaleolitickou lokalitou na jižní Moravě. Na zpracování místního nálezového fondu s obcí Milovice spolupracoval brněnský Archeologický ústav AV ČR. Šlo zejména o základní zpracování movitých nálezů, díky kterému bude možné je i v budoucnu vědecky vyhodnocovat. Zároveň zde získávali cenné zkušenosti studenti archeologie a příbuzných oborů. K hlavním výstupům patří 3D model lokality, jenž umožní detailní zkoumání vztahů mezi nálezy a vrstvami v lokalitě a poslouží i k přiblížení archeologické práce veřejnosti.

Knižní poklady z Olomouce
Projekt „Středověké a renesanční knihy z Olomouce a v Olomouci“ se zaměřil na výzkum rukopisů, inkunábulí a starých tisků spojených s historickým vývojem Olomouce. Masarykův ústav a Archiv AV ČR společně s Vlastivědným muzeem v Olomouci poukázal na unikátní rukopisy a staré tisky ve sbírkách olomouckého muzea, které svým významem přesahují hranice regionu.

V listopadu 2024 se uskutečnila mezinárodní konference, na níž se sešli odborníci na středověk z Česka, Německa, Rakouska a Belgie. Výstupem projektu bude také recenzovaná monografie v edici Lingua Historica Germanica. Olomoucké knižní sbírky se tak podařilo začlenit do mezinárodního vědeckého výzkumu a otevřít cestu k dalším badatelským i popularizačním aktivitám.

Vzdělání v Karlovarském kraji
Projekt „Sociální a prostorová dostupnost středního vzdělání v Karlovarském kraji“ se zaměřil na dvě klíčová témata spojená se středním vzděláváním: volbu střední školy a riziko předčasného ukončování studia. Badatelé mimo jiné sledovali vliv dopravní obslužnosti, sociálního zázemí a vzdělanostní struktury obcí na vzdělání.

Odborníci ze Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci s krajem zjistili, že žáci z rodin s vyšším vzděláním častěji volí gymnázia a ostatní maturitní obory. Stejný vliv má i celková vzdělanostní úroveň obce. Naproti tomu šanci studovat na gymnáziích snižuje horší dopravní dostupnost obcí. Na předčasné ukončování docházky, které je problémem zejména v učňovských oborech, nemá prokazatelný vliv špatná dopravní dostupnosti obce. Studium ukončují především žáci z lokalit se zvýšenou mírou chudoby a sociálního vyloučení.

Akademie věd ČR uzavírá smlouvy s regiony od roku 2003 a postupně je podepsala se všemi 14 kraji. V roce 2024 se dařilo naplňovat smlouvy ve 27 nově řešených projektech. Přehled uzavřených smluv i více informací o vybraných projektech naleznete na webových stránkách Akademie věd ČR.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jiří Sláma, pro Kancelář Akademie věd ČR

Přečtěte si také

• Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
• V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
• Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
• Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
• Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
• Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
• Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
• Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
• Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše