PODCAST: S Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
23. 09. 2025
Co jsou gravitační vlny a jak je ze Země detekujeme? Co se díky nim dozvídáme o historii vesmíru? A podaří se v roce 2035 spustit plánovanou misi LISA, která má o minulosti kosmu zjistit víc informací? V Podcastu Akademie věd na otázky Jitky Kostelníkové odpovídá teoretický fyzik Ondřej Zelenka z Astronomického ústavu AV ČR. Vysvětluje, proč se gravitační vlny nedají snadno zachytit, co je jejich zdrojem nebo jak zní srážka černých děr. Mladý vědec oceněný Prémií Otto Wichterleho také prozrazuje, proč relaxuje zrovna u vaření a jaký má vztah k rodnému Mostu. Sledujte nás nově i ve videu na Spotify a YouTube.
Gravitační vlny předpověděl už Albert Einstein před více než 100 lety. Vědcům se je ale podařilo zachytit až v roce 2015, a to na pozemní observatoři LIGO. Náš host, teoretický fyzik Ondřej Zelenka, tehdy studoval v druhém ročníku univerzity a zrovna hledal téma pro bakalářskou práci.
Detekce gravitačních vln tak přinesla nejen příležitost pro mladého studenta, ale především otevřela nové okno do výzkumu kosmu. „Tento objev vedl v podstatě ke vzniku nového podoboru fyziky – astronomii gravitačních vln,“ říká Ondřej Zelenka.
Český fyzik je spolu s dalšími kolegy z Akademie věd zapojený do mezinárodního projektu LISA, v rámci kterého by v roce 2035 měla vystartovat průzkumná mise s cílem zjistit více informací. „Díky plánované observatoři LISA, která by měla detekovat nižší frekvence gravitačních vln, než se nám daří aktuálně, bychom měli vidět opravdu velmi daleko do minulosti a zároveň tam pozorovat především těžší černé díry,“ dodává Ondřej Zelenka.
Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil a Jáchym Vanc / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
- PODCAST: Jak voněl starověk? Ptáme se historika vědy Seana Coughlina
- PODCAST: Šikanu u nás zažívá každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se Lenky Kollerové
- PODCAST LIVE: Zvedá se vítr. Jak bouří příroda a jak my?
- PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem
- PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení
- PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.