PODCAST: Jak voněl starověk? Ptáme se historika vědy Seana Coughlina
30. 09. 2025
Vůně, vonné masti a parfémy doprovázejí lidstvo celá tisíciletí. Velmi důležitou roli hrály ve starém Egyptě, Řecku a Římě. Právě tomuto období se věnuje v mezioborovém projektu Alchymie vůní kanadský historik vědy Sean Coughlin, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jak se k tak nezvyklému výzkumnému tématu dostal? Proč se podle něho hodí, aby uměl historik vědy vařit? A jaký význam v jeho rozhodnutí usadit se u nás měla alchymistická tradice Prahy?
„Studuju texty ze starého Řecka a Říma, v týmu máme egyptology, chemiky a botaniky. To je na naší práci unikátní – vedle čtení knih a rekonstrukcí textů chodíme do laboratoře, kde mícháme látky podle receptur a nápisů, které jsme jako historici objevili v chrámech, a snažíme se přijít na to, jak je pochopit,“ říká v podcastu Sean Coughlin.
Na otázku, proč si jako svou vědeckou základnu zvolil zrovna české hlavní město, odpovídá: „Pro tento druh výzkumu není lepší místo než alchymistická Praha. Navíc jsme zde získali vizionářskou podporu od Akademie věd ČR a Grantové agentury ČR. V Praze jsou také vědci, kteří si pokládají otázky týkající se historie a mají zájem pracovat s chemiky, fyziky a učit se jejich jazyk, aby mohli přistupovat k primárním textům úplně novým způsobem.“
Rozhovor se Seanem Coughlinem jsme nahrávali v červnu 2025 v Botanické zahradě Praha, kde právě rozkvétaly lilie, které tam historici a chemici z projektu Alchymie vůní zasadili. Květy lilií jim posloužily jako základní ingredience pro výrobu antického parfému súsinon.
O projektu si můžete přečíst také článek Vůně: omamná síla Kleopatry v A / Magazínu Akademie věd ČR. K dispozici je ve verzi PDF v časopise, v aktualitách na webu AV ČR nebo načtený ve formě audiočlánku.
Moderace: Jitka Kostelníková / Dabing: Justin Svoboda / Překlad: Tereza Novická / Redakce překladu: Jana Bečvářová / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
- PODCAST: S Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
- PODCAST: Šikanu u nás zažívá každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se Lenky Kollerové
- PODCAST LIVE: Zvedá se vítr. Jak bouří příroda a jak my?
- PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem
- PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení
- PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.