
Neblahé dědictví zrušení superhrubé mzdy
16. 04. 2026
Výrazné snížení daní v důsledku způsobu zrušení superhrubé mzdy a souvisejících daňových změn z let 2021–2022 má podle nové studie think-tanku IDEA při CERGE-EI dlouhodobě výrazné dopady na veřejné finance České republiky. Důsledkem jsou každoroční výpadky příjmů státního rozpočtu zhruba ve výši 1,3 % HDP. Spolu s úroky to v roce 2026 představuje výpadek 122 miliard korun. Bez odpovídajícího snížení jiných výdajů to vede ke snižování intenzity výdajů na školství a vědu a ohrožuje plnění mezinárodních závazků růstu obranných výdajů.
Superhrubá mzda byla specifický koncept danění, kdy se daň z příjmů počítala z hrubé mzdy navýšené o povinné platby sociálního pojištění odváděné zaměstnavateli. Tento systém byl od 1. ledna 2021 zrušen, čímž došlo k výraznému snížení daně z příjmů fyzických osob, kromě osob z nízkými výdělky. Současně došlo ke zvýšení základní slevy na poplatníka. Deklarovaným cílem bylo zvýšení čistých příjmů rodin v druhém roce pandemie covid-19. Ačkoliv bylo snížení daní při schvalování deklarováno jako dočasné, změny zůstaly v platnosti až do současnosti.
Tehdejší daňové změny vedly k výraznému snížení výběru daní. Nová analýza IDEA ukazuje, že tyto změny zvyšují každoroční schodky státního rozpočtu zhruba o 1,3 % HDP. Bez těchto změn by schodek plánovaný pro rok 2026 nebyl 3,5 % HDP, ale přibližně pouze 2,0 %, tedy blízko dlouhodobého průměru před pandemií.
V absolutních částkách výpadek daňových příjmů narostl z 80 mld. Kč v roce 2021 na 117 mld. Kč v roce 2026. Každoroční daňové výpadky navíc generují dodatečné splátky souvisejících úroků za výpůjčky pokrývající postupně se kumulující příjmové výpadky. Celkový výpadek rozpočtových příjmů v důsledku daňových změn z let 2021 a 2022 tak v roce 2026 představuje už zhruba 122 mld. Kč.
Významné snížení daňových příjmů státního rozpočtu omezuje možnosti financování například v oblastech školství a vědy a limituje naplňování mezinárodních závazků v oblasti výdajů na obranu. Současné nastavení tak snižuje potenciál dlouhodobého ekonomického růstu země i schopnost státu reagovat na případné další výzvy a krize.
„Částka odpovídající 122 mld. Kč výpadku příjmů v roce 2026 by umožnila téměř čtyřnásobné navýšení výdajů na vědu a výzkum. Pouhá čtvrtina výpadku by stačila na zvýšení relativních platů učitelů na dlouho planě slibovaných 130 % průměrné mzdy v ekonomice. Česku by umožnila naplnit mezinárodní závazek obraných výdajů na úrovni 3,5 %”, přibližuje rozsah výpadku spoluautor studie Daniel Münich.
Každoročně kumulované výpadky příjmů státního rozpočtu přispívají k růstu míry zadlužení. Podíl státního dluhu na HDP tak během několika let vzrostl z 35 % v roce 2020 na 45 % v roce 2026, tedy téměř o čtvrtinu. Bez výpadků daňových příjmů by přitom zůstal stabilně pod 39 % HDP. Za nezměněných podmínek budou daňové výpadky míru zadlužení Česka dále poměrně rychle zvyšovat.
Celý text studie ke stažení zde.
Kontakt:
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz, +420 224 005 175
Přečtěte si také
- Akademický sněm schválil programové priority Akademické rady do roku 2029
- Na poli v Olomouci se bude testovat geneticky upravený ječmen
- Stará data, nové analýzy: vědci vyřešili 45 let starou záhadu blesků na Saturnu
- Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
- Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
- Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
- Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
- Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření
- Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
- Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Hydrologický ústav AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.