Nebezpečný sumeček: invazní rybka původem z Ameriky škodí českým rybníkům

19. 09. 2025

Jeden z dvojice Medkových rybníků na okraji Kroměříže je místem, kde pod hladinou vládne invazní sumeček černý. Pro původní rybí osazenstvo je však hrozbou a jeho výskyt je třeba pečlivě monitorovat a regulovat. Pracují na tom badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a dalších institucí. Tématu jsme se věnovali ve fotostory v A / Magazínu 3/2025.

Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Na okraji Kroměříže se nacházejí dva Medkovy rybníky. Invazní sumeček černý se však vyskytuje jen v jednom z nich.

Sumeček černý pochází původně ze Severní Ameriky, do Evropy se dostal v 19. století a rychle se rozšířil.

Pro vodní ekosystémy představuje tato rybka velkou hrozbu. Je všežravá, nemá mnoho přirozených nepřátel a rychle se rozmnožuje. V rybničních chovech působí velké hospodářské ztráty.

„Chovatelé mají s tímto druhem velký problém. Finanční ztráty se dají vyčíslit na dvacet tisíc korun na hektar,“ říká vedoucí týmu Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Výskyt invazní rybky je potřeba monitorovat a regulovat. Na řešení spolupracují badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR s rybářskými podniky a svazy. Snaží se například vylepšit odlovné techniky tohoto nechtěného amerického návštěvníka.

Společně se sumečkem černým (na snímku dole) žije v rybníce i jeho blízký příbuzný – sumeček americký, přezdívaný truman (na snímku nahoře). Jeho počty jsou zde ale stonásobně nižší.

Sumeček černý (na snímku vpravo) má kůži nazelenalé barvy, zatímco truman (na snímku vlevo) je spíše hnědý či mramorovaný. Rozdílně vypadají také ocasní a řitní ploutve.

Sumečci se živí jikrami a plůdky ostatních ryb. Na jejich jídelníčku nechybějí bezobratlí ani obojživelníci, jako jsou čolci či žáby. Biodiverzita na zasažených lokalitách je tak silně narušena. Důkazem jsou i čerstvě vytažené pasti, v nichž se kromě sumečků žádné jiné ryby nenacházejí.

Jedna z pastí, které pracovníci pro odlov používají.

Chovat, prodávat nebo kamkoli převážet sumečka černého je ilegální. Nesmí se dovážet do Evropské unie ani nikde vysazovat. Je totiž na takzvaném unijním seznamu invazních druhů a za porušení zákazů hrozí pokuty.

V den, kdy jsme Medkovy rybníky navštívili s fotoaparátem, odlovili pracovníci za pomoci studentů více než 35 kilogramů ryb. Za celý týden (od pondělí do pátku) pak celkem čtvrt tuny.

V České republice se invazní sumeček černý nachází na pěti místech: vedle Kroměříže ještě v Pasohlávkách, Telči, Mělníce a Prostějově.

Badatelé stavy sumečka černého monitorují, provádějí odlov a zároveň se snaží navrhnout co nejúčinnější metody a zásady regulace.

Kromě několika vzorků určených pro laboratorní rozbory si celotýdenní úlovek odvezli pracovníci zlínské zoologické zahrady v Lešné – jako zdravou svačinku pro vydry.

Na rozdíl od států, jako jsou Maďarsko nebo Slovensko, kde už je situace neřešitelná, je v České republice ještě možné výskyt nebezpečné rybky usměrňovat. Badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na tom budou intenzivně pracovat i v budoucnu.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Nebezpečný sumeček: invazní rybka původem z Ameriky škodí českým rybníkům

Na okraji Kroměříže se nacházejí dva Medkovy rybníky. Invazní sumeček černý se však vyskytuje jen v jednom z nich.

Sumeček černý pochází původně ze Severní Ameriky, do Evropy se dostal v 19. století a rychle se rozšířil.

Pro vodní ekosystémy představuje tato rybka velkou hrozbu. Je všežravá, nemá mnoho přirozených nepřátel a rychle se rozmnožuje. V rybničních chovech působí velké hospodářské ztráty.

„Chovatelé mají s tímto druhem velký problém. Finanční ztráty se dají vyčíslit na dvacet tisíc korun na hektar,“ říká vedoucí týmu Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Výskyt invazní rybky je potřeba monitorovat a regulovat. Na řešení spolupracují badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR s rybářskými podniky a svazy. Snaží se například vylepšit odlovné techniky tohoto nechtěného amerického návštěvníka.

Společně se sumečkem černým (na snímku dole) žije v rybníce i jeho blízký příbuzný – sumeček americký, přezdívaný truman (na snímku nahoře). Jeho počty jsou zde ale stonásobně nižší.

Sumeček černý (na snímku vpravo) má kůži nazelenalé barvy, zatímco truman (na snímku vlevo) je spíše hnědý či mramorovaný. Rozdílně vypadají také ocasní a řitní ploutve.

Jedna z pastí, které pracovníci pro odlov používají.

Chovat, prodávat nebo kamkoli převážet sumečka černého je ilegální. Nesmí se dovážet do Evropské unie ani nikde vysazovat. Je totiž na takzvaném unijním seznamu invazních druhů a za porušení zákazů hrozí pokuty.

V den, kdy jsme Medkovy rybníky navštívili s fotoaparátem, odlovili pracovníci za pomoci studentů více než 35 kilogramů ryb. Za celý týden (od pondělí do pátku) pak celkem čtvrt tuny.

V České republice se invazní sumeček černý nachází na pěti místech: vedle Kroměříže ještě v Pasohlávkách, Telči, Mělníce a Prostějově.

Badatelé stavy sumečka černého monitorují, provádějí odlov a zároveň se snaží navrhnout co nejúčinnější metody a zásady regulace.

Kromě několika vzorků určených pro laboratorní rozbory si celotýdenní úlovek odvezli pracovníci zlínské zoologické zahrady v Lešné – jako zdravou svačinku pro vydry.

Na rozdíl od států, jako jsou Maďarsko nebo Slovensko, kde už je situace neřešitelná, je v České republice ještě možné výskyt nebezpečné rybky usměrňovat. Badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na tom budou intenzivně pracovat i v budoucnu.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

A / Newsletter