
Letos se příroda opět probouzí ve velmi časném termínu
09. 03. 2026
Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný a potvrzuje trend nastolený v předcházejících třech letech. Jedná se již o čtvrtý rok v řadě, kdy habry obecné raší v první březnové dekádě března, přestože průměrný termín za období let 1951 až 2025 této vývojové (tzv. fenologické) fáze je na počátku dubna, konkrétně čtvrtého. Uvedla to na základě pozorování Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně.
V letošním roce habry vyrašily na lokalitě u Lanžhota na Břeclavsku 8. března, což znamená vyrovnání rekordu z roku 2024. „Trend posunu fenologických fází habrů do dřívější doby pozorujeme již od 90. let minulého století a v současnosti je termín této fáze uspíšen až o 21 dní. Z počátku dubna (v 50. a 60. letech minulého století) se rašení posunulo do poloviny března (v dekádě 2011-2020) a v posledních čtyřech letech až na počátek března,“ popsala situaci Bartošová.
Fenologický tým AV ČR a MENDELU monitoruje rašení habrů a dalších dřevin a také kvetení bylin na stejných lokalitách nepřetržitě 76 let a poslední čtyři roky jsou mimořádné i v porovnání s předešlými 20 lety. „I letos jaro nastoupilo velmi časně, což zapříčinily nadprůměrné teploty v posledním únorovém a prvním březnovém týdnu. Předpověď na následujících několik dní naznačuje, že teploty budou i nadále nadprůměrné a další růst a vývoj rostlin bude pokračovat,“ řekla Bartošová.
Růst teploty také začíná měnit nejen načasování jednotlivých vývojových fází sledovaných druhů, ale i vazby a interakce mezi jednotlivými druhy. „Pokud jsme byli doposud zvyklí, že nejdříve monitorujeme kvetení jarních bylin (křivatce žluté a plicníky lékařské) a až po nich nastupuje rašení habrů, tak poslední roky ukazují, že jsou to právě rašící habry, jejichž vývojové fáze nastávají nejdříve, a až po nich začínají rašit a následně kvést jarní byliny, které jsou pravděpodobně více ovlivněny přízemní minimální teplotou a také teplotou půdy,“ řekla Bartošová.
Díky dlouhodobým pozorováním tzv. fenofází rostlin, ale například i kladení ptačích vajec, lze velmi dobře sledovat odezvu na růst teplot a dlouhodobě na probíhající klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve. Jejich posun není podle Bartošové lokální záležitostí, ale jevem v celé střední Evropě a z různých zahraničních studií je zřejmé, že se jedná prakticky o celosvětový trend.
Vědci už v minulých letech vyzvali veřejnost, že se může zapojit do monitoringu fenofází a v posledních letech začali spolupracovat také se základními a středními školami. Páteřní síť pozorovatelů ale stále tvoří studenti Mendelovy univerzity v Brně, pro které je monitoring fenologie součástí výuky. Výsledky pozorování, zajímavosti či historické řady lze najít na webu Fenologické fáze (www.fenofaze.cz).
Kontakt:
Doc. Ing. Lenka Bartošová, Ph.D.
+420 603 160 073
bartosova.l@czechglobe.cz
Přečtěte si také
- Bakterie černého kašle využívají unikátní trik k osídlení dýchacích cest
- Dnes začíná festival Týden mozku
- Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
- Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako rybníky v létě
- Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Hydrologický ústav AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.