Jaké další reformy vyžaduje důchodový systém?

Pro lepší informovanost předvolebních debat o budoucnosti důchodového systému think-tank IDEA v nové analýze shrnuje reformní kroky vlády Petra Fialy v letech 2022–2024 a přetrvávající problémy k řešení po volbách. Analýza nabízí odborný rámec toho, jak i do budoucnosti zajistit důstojné důchody v nastávajících časech demografického stárnutí populace a rostoucích tlaků na veřejné rozpočty. Studie vysvětluje souvislosti mezi třemi klíčovými parametry – výší důchodů, důchodovým věkem a výší příspěvků do systému – vymezuje realisticky možná řešení a upozorňuje na potřebu dalších úprav až reforem.

Český důchodový systém se dlouhodobě potýká s řadou problémů, jako jsou nízká zásluhovost (vztah mezi předchozími odvody do systému a pozdější výší důchodu), neodůvodnitelné rozdíly u jinak stejných přispěvatelů do důchodového systému napříč generacemi, mezi zaměstnanci a OSVČ či nedostatečně rozvinuté fondové (kapitálové) spoření.

Analýza také upozorňuje na stále nedořešené problémy. Výzvou je udržitelnost valorizačního mechanismu v případě další inflační vlny, vyšší motivace k delší pracovní aktivitě starších osob, lepší začlenění zahraničních pracovníků do systému a reforma třetího pilíře penzijního spoření. Dobrovolné fondové spoření na stáří totiž dosud trpí nízkou efektivitou – výnosy fondů jsou nízké, poplatky naopak vysoké, většina účastníků vybírá prostředky jednorázově místo formou renty, nastavení nedostatečně působí na spořící chování mladších generací.

Reformní kroky vlády Petra Fialy schválené v letech 2022 až 2024 zahrnují především postupné zvyšování důchodového věku z 65 na 67 let, snížení budoucích důchodových nároků a tempa valorizací, zpřísnění předčasných odchodů do důchodu a zvýšení minimálních odvodů OSVČ. Vláda zároveň zavedla zvýhodnění pro pracující důchodce, kteří od roku 2025 neplatí sociální pojištění z hrubé mzdy. Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí i Národní rozpočtové rady tato opatření ve 40. a 50. letech tohoto století nezanedbatelně sníží deficity důchodového účtu o zhruba 2 % HDP.

Autor Filip Pertold ve studii upozorňuje, že ani budoucí vlády se reformám nevyhnou. Důchodový systém staví všechny vlády před tzv. důchodové trilema, kdy musí a budou muset volit mezi třemi parametry formou něco–za–něco: nižší tempo zvyšování důchodů nebo zvyšování důchodového věku nebo zvyšování odvodů.

„Stárnutí české populace je dnes už nevyhnutelné. Pokud se jakákoli budoucí vláda rozhodne zvrátit reformy Petra Fialy a nechce se dostat do dluhové spirály, musí jasně komunikovat, jakou kombinaci opatření zvolí – nakolik půjde cestou pomalejšího růstu důchodů, vyššího věku odchodu do penze nebo vyšších odvodů,“ upozorňuje autor studie Filip Pertold.

Kontakt:

Filip Pertold, filip.pertold@cerge-ei.cz

Přečtěte si také

• Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
• Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
• Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
• Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
• Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření 
• Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
• Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
• Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
• Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
• Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat