
Do Akademie věd putují dva prestižní evropské ERC Synergy granty
06. 11. 2025
Pod prvním úspěšným projektem jsou podepsaní Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR. Spolu s kolegy ze zahraničí se pokusí lépe porozumět geneticky podmíněným vzácným chorobám. Druhý grant míří za Janem Zouplnou do Orientálního ústavu AV ČR a podpoří výzkum politického systému zemí Blízkého východu a severní Afriky.
Získat Synergy grant Evropské výzkumné rady (ERC) vůbec není snadné. Letos se vybíralo z 712 přihlášek, uspěla z nich jedna desetina. Tento typ podpory je určen pro mezioborové projekty dvou až čtyř vědců (tzv. principal investigators) z různých institucí. Společným znakem a podmínkou úspěšnosti projektů je synergie mezi zapojenými vědci a jejich obory. Každý vítězný projekt dostane přibližně 10 milionů eur, to je asi 250 milionů korun.
Od prvoků k pacientům
Vzácná onemocnění, jako jsou cystická fibróza, Fanconiho anémie, syndrom Hurlerové nebo Duchennova svalová dystrofie zatím nejsou léčitelné. Patří do skupiny chorob, které vznikají vlivem genetické poruchy známé pod názvem předčasný terminační kodon (PTC). Tato specifická genetická porucha vede k předčasnému ukončení syntézy bílkovin klíčových genů.
„Ve standardním genetickém kódu existují tři kodony, které ukončují syntézu bílkovin. Název našeho projektu – 3Stop2Go – odkazuje na tyto tři stopky, které je nutné překonat,“ vysvětluje Leoš Valášek. Jeho laboratoř v Mikrobiologickém ústavu AV ČR se zabývá regulací genové exprese, konkrétně překladem genetické informace, v němž je důležitá transferová ribonukleová kyselina (tRNA).

O výzkumu Leoše Valáška jsme psali v časopise A / Věda a výzkum 4/2020.
Cílem výzkumu je vyvinout vysoce účinné specializované tRNA, které umožní tvorbu nepoškozených bílkovin. Vědci se inspirovali v přírodě u prvoků s unikátními genetickými kódy. „Popsali jsme prvoka, který doslova obrátil genetický kód vzhůru nohama. Aby mohl vytvářet bílkoviny, vyvinul strukturně jedinečnou tRNA,“ říká Julius Lukeš. O objevu prvoka Blastocrithidia nonstop vědci již dříve informovali v článku v časopise Nature (psali jsme o něm i na webu AV ČR).
Projekt 3Stop2Go povedou spolu s Leošem Valáškem a Juliem Lukešem z Akademie věd ČR Olivier Namy z Univerzity Paris-Saclay a CNRS a Mark Osborn z Minnesotské univerzity.

O práci Julia Lukeše si můžete přečíst v rozhovoru v A / Magazínu 2/2024.
Pochopit Blízký východ
CLOSER – tak zní název druhého úspěšného projektu v soutěži ERC Synergy grantů. Vědci se v něm blíže zaměří na společenské linie konfliktu (v politologii se jim říká cleavages) a systém politických stran v osmi zemích Blízkého východu a severní Afriky – Egyptě, Izraeli, Jordánsku, Kuvajtu, Libanonu, Palestině, Tunisku a Turecku.
„Výběr zemí je originálním aspektem našeho projektu. Záměrně se zaměřujeme na státy s odlišnými politickými systémy,“ říká Jan Zouplna z Orientálního ústavu AV ČR. „Vedle specifik vztahu mezi moderním státem a institucionálním náboženstvím v lokálním kontextu a dlouhodobém horizontu se budeme věnovat upozaděným jevům, jakými jsou existence liberálních stran či role menšin a žen,“ přibližuje historik a hebraista, který je za Akademii věd hlavním řešitelem vítězného projektu (dalšími jsou pak Clément Steuer z Ústavu mezinárodních vztahů a Gilles Van Hamme ze Svobodné univerzity Brusel).

O výzkumu Jana Zouplny jsme psali na webu AV ČR.
V loňském roce získal ERC Synergy grant projekt STARMORPH, jehož hlavním řešitelem za Českou republiku je Ondřej Novák z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. O jeho výzkumu jsme psali v A / Magazínu 3/2024.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Vědci z AV ČR převzali cenu Ministerstva školství za mimořádné výsledky
- Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava
- Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
- Akademie věd podpoří inovativní nápady v dalším kole programu PRAK
- AV ČR podpořila prémiemi devět osobností, které posouvají hranice poznání
- Fyzik Tomáš Jungwirth převzal od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy
- V AV ČR se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelé myšlenky a vědecké nápady
- Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.