
Akce Věda podle vzoru žena potřetí: přiblíží vědeckou kariéru mladým zájemkyním
07. 02. 2025
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pořádá v úterý 11. února 2025 již třetí ročník akce „Věda podle vzoru žena“. Událost se koná u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě s cílem podpořit větší zapojení žen do vědeckého výzkumu.
Aktuální data z Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, kterou vydalo NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, potvrzují naléhavost této iniciativy. Přestože se počet osob ve výzkumu a vývoji mezi lety 2005–2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen paradoxně kleslo z 32,6 % na 28,7 %. V kategorii výzkumných pracovníků tvoří ženy pouze 24,2 %, což řadí Českou republiku na poslední místo v rámci EU.
Inspirativní setkání s úspěšnými vědkyněmi
Program akce zahájí prezentace Evy Krupičkové Pluhařové z oddělení výpočetní chemie, která účastnicím přiblíží svůj obor i každodenní realitu vědecké práce. Následovat bude přednáška Zuzany Vlčkové o výzkumu nanomateriálů a skloubení vědecké kariéry s rodinným životem. Součástí programu bude také neformální diskuze u kávy s dalšími vědkyněmi včetně bývalých účastnic programu, které nyní v ústavu působí jako stážistky.
„V loňském roce jsem přišla na tento program a návštěva v ústavu se stala událostí, která toho u mne hodně změnila, protože mi otevřela spoustu nových možností. V srpnu jsem v Ústavu Heyrovského navštívila týdenní biochemický kurz a na podzim se přihlásila na stáž na biofyzikální téma v projektu Otevřená věda. A teď jsem tady, protože jsem na stáž byla přijata,“ komentuje svoje zapojení do ústavních stáží Amelie Anna Figallová z Gymnázia Open Gate.
Další účastnice, Viktorie, dnes maturantka Masarykovy střední školy chemické (MSŠCH) v Praze, tuto akci navštívila v únoru 2023. Po jejím absolvování zahájila stáž pod vedením doktorandky Michaely Hanušové na téma Příprava a charakterizace nanovrstev dichalkogenidů přechodných kovů pomocí Ramanovy spektroskopie a AFM, se kterou obsadila 2. místo ve školním kole soutěže Středoškolské odborné činnosti (SOČ).
Součástí programu jsou i praktika v laboratořích ústavu
„Praktická část programu nabídne návštěvnicím možnost seznámit se s pokročilými fyzikálně-chemickými technikami v našich laboratořích. Každá účastnice se v komorním praktiku seznámí se zaměřením a technikou některého ze šesti pracovišť specializovaných na mikroskopii (AFM), spektroskopii (EPR a NMR), voltametrii nebo přípravu a měření velikosti nanočástic stříbra,“ uvádí Květoslava Stejskalová, která v ústavu odpovídá za vzdělávací aktivity.
Ačkoli je program primárně zaměřen na dívky se zájmem o přírodní vědy, je otevřený všem zájemcům bez ohledu na pohlaví.
Kontakt:
Ing. Květoslava Stejskalová, CSc.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.