Akademie věd ocení excelentní vědce i výjimečné mladé talenty
29. 10. 2025
Tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, a pětice expertů a jedna expertka dostanou dnes z rukou předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka prestižní ocenění Praemium Academiae 2025 a prémii Lumina quaeruntur. Štědrá finanční částka ve výši desítek milionů korun podpoří výzkum hledání „svatého grálu“ zobrazovacích technik, role mitochondrií při vzniku a rozvoji rakoviny, rozkrývání evolučního dramatu poslední doby ledové, ale také vývoj kvantových součástek, výzkum přenosu parazitů mezi primáty a lidmi nebo širší souvislosti tvorby středoevropských spisovatelek 19. století.
Akademickou prémii neboli Praemium Academiae převezme Lukáš Palatinus z Fyzikálního ústavu AV ČR, Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu AV ČR a Petr Škrdla z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. Dotaci ve výši až 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech a hradit z ní náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.
„Každý z trojice vybraných patří ke světové špičce ve svém oboru. Akademická prémie umožní jejich potenciál dále rozvinout – ve prospěch Akademie věd ČR a celé české vědy,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Od roku 2007 byla Akademická prémie udělena čtyřem desítkám osobností. Přehled oceněných je uveden zde.
Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Je určena k založení vlastní výzkumné skupiny laureáta či laureátky a podpora dosahuje až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Alespoň 20 % rozpočtu přitom hradí akademické pracoviště, kde laureát či laureátka bude působit.
Prémii letos obdrží Filip Křížek z Fyzikálního ústavu AV ČR, Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, Aniruddha Mitra z Biotechnologického ústavu AV ČR, Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Jaroslav Bartík z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Václav Smyčka z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 42 vědců a vědkyň. Přehled oceněných je uveden zde.
Tisková zpráva s profily oceněných zde.
Přečtěte si také
- Průmyslová výroba nanodiamantů na dosah díky objevu z ÚOCHB AV ČR
- Otevřít archiv TGM 21. století. Vědci spojují síly s Českou spořitelnou
- Vznik života na Zemi a možná i jinde ve vesmíru zkoumá projekt PROTOCELL
- Může česká ekonomika vyrůst z dluhu?
- Věda pro praxi: ekologický plovoucí čistič vody hledá partnery pro testování
- Vědci odhalili buňky, které pohánějí zánět u roztroušené sklerózy
- Zarůstání středomořské krajiny ohrožuje unikátní noční motýly
- Vydavatelé etnologických časopisů se dohodli na vzájemné spolupráci
- Když příroda hází kostkou: nepředvídatelnost prostředí mění růst čolků
- Sociální sítě pomáhají vědcům sledovat kvetení invazních rostlin
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.