Zahlavi

Vědci objevili v Etiopii nový druh bělozubky. Je lehčí než kostka cukru

03. 03. 2026

Váží pouhé dva až tři gramy. Je tak malinká a nenápadná, že není divu, že se před zraky celého světa dlouho skrývala. U objevu stál mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, kteří nový druh bělozubky pojmenovali Crocidura stanleyi. Drobný hmyzožravec z etiopských hor se díky své velikosti rázem zařadil mezi nejmenší savce planety. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.

Objev ukazuje, že i dnes lze nacházet nové druhy živočichů, a to i v relativně dobře prozkoumaných skupinách, jako jsou savci. Zároveň potvrzuje význam kombinace terénního výzkumu a moderních genetických metod pro ochranu biodiverzity. Poznání jednotlivých druhů organismů je totiž klíčové pro pochopení biologické rozmanitosti, což platí zejména v oblastech s vysokou mírou endemismu – tedy tam, kde se vyskytují druhy, které nežijí nikde jinde na světě.

Etiopská vysočina, rozdělená Velkou příkopovou propadlinou na dva hlavní horské bloky, patří mezi hlavní centra biodiverzity východní Afriky. Vyznačuje se nejvyšší mírou kontinentálního endemismu savců na východní polokouli – téměř pětina druhů žije pouze na tomto území.


Etiopská vysočina je horský masiv rozkládající se na území Etiopie, Eritreje a severozápadního Somálska.

„Nový druh bělozubky pochází právě z tohoto výjimečného regionu. Jeho objevení bylo možné díky použití speciálního typu pastí a kombinace detailní morfologické analýzy s genetickými daty,“ říká ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR Josef Bryja, který se podílel na terénním výzkumu i molekulárních analýzách a je zároveň spoluautorem publikované studie. „Naše studie ukazuje, že i u relativně dobře známých skupin, jako jsou savci, stále existuje skrytá druhová diverzita, zejména v biologicky bohatých, ale nedostatečně prozkoumaných regionech,“ dodává.

Odchyt v horách, potvrzení v laboratoři
Bělozubky patří do čeledi rejskovitých. Tito nenápadní hmyzožravci jsou podle badatelů klíčoví pro pochopení fungování ekosystémů. Jejich malá velikost, podobný vzhled napříč druhy i skrytý způsob života však často vedou k tomu, že unikají pozornosti vědců i ochranářů.

Molekulární analýzy se zpracovávaly v Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve Studenci, kde jsou k dispozici špičkově vybavené laboratoře. „Kombinace intenzivního terénního výzkumu a moderních genetických metod je dnes zásadní. Bez ní by Crocidura stanleyi pravděpodobně zůstala nepovšimnuta,“ vysvětluje Josef Bryja.


Crocidura stanleyi má mírně zploštělou hlavu a krátký, hustě osrstěný ocas. Délka těla je přibližně pět centimetrů, ocas měří asi tři centimetry.

Vědci rozšiřují mapu poznání
„Každý nově popsaný druh je připomínkou toho, kolik biodiverzity ještě neznáme a jak snadno o ni můžeme přijít, pokud ji nezačneme systematicky chránit,“ říká Yonas Meheretu, etiopský spoluautor studie, který nyní působí na švédské Univerzitě v Umeå.

Bělozubka z etiopských hor nese jméno Crocidura stanleyi na počest zoologa Williama Stanleyho z přírodovědného muzea v Chicagu, který zasvětil svůj život studiu afrických savců. Právě on v roce 2015 během terénního výzkumu v Simienských horách poprvé odchytil drobného rejskovitého savce, o kterém se domníval, že by mohlo jít o dosud neznámý druh. William Stanley však tragicky zemřel krátce po zahájení expedice, a definitivního potvrzení svého objevu se tak nedožil.

Jeho kolegové následně v terénních výzkumech pokračovali, analyzovali nově získaný i starší muzejní etiopský materiál a s využitím moderních metod včetně vysokokapacitního sekvenování potvrdili, že se skutečně jedná o dosud nepopsaný druh savce. O deset let později tak mohl být oficiálně zařazen do vědecké klasifikace.

Objev má význam nejen pro systematiku, tedy vědní obor zabývající se popisem a tříděním organismů, ale také pro ochranu přírody. Nově popsané druhy často obývají velmi omezená území a mohou být ohroženy změnou klimatu či ztrátou přirozeného prostředí dříve, než si jejich existence vůbec všimneme.

Příbuzenstvo z Česka
Na našem území žijí tři druhy bělozubek. Tito drobní hmyzožraví savci patří do čeledi rejskovitých a vyznačují se typickými bílými zuby, podle nichž získali své jméno. Nejčastější je bělozubka šedá, dále bělozubka bělobřichá, přičemž obě patří k původním druhům. Vzácnější je bělozubka tmavá, která byla u nás zpozorována teprve nedávno, v roce 2022 na Chebsku. U objevu stáli badatelé ze dvou pracovišť Akademie věd ČR – Ústavu biologie obratlovců a Ústavu živočišné fyziologie a genetiky. O rok později odstartoval tříletý projekt monitorující výskyt přírůstku do rodiny českých savců, do něhož se zapojila také veřejnost. Badatele zajímá zejména to, jak si spolu tři druhy bělozubek „rozumí“ a zda nově příchozí bělozubka tmavá postupně nevytlačí dva původní české druhy.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: Evan W. Craig; A. Savin/Wikipedie

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce