Zahlavi

Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci

21. 03. 2019

Míst, která jsou v naší zemi každoročně zasažena suchem, stále přibývá. Na vině není ani tak pokles srážek (jejich roční úhrn zůstává zhruba stejný), jako spíš střídání prudkých dešťů s obdobími, kdy nespadne ani kapka, a především oteplování klimatu. Kvůli tomu se voda z krajiny odpařuje rychleji než dřív. Dá se s touto situací něco dělat? Nebo nám nezbývá než se jí přizpůsobit? Odpověď na tuto otázku hledala konference, která proběhla ve středu 20. března v sídle Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a doprovodná výstava instalovaná tamtéž do 29. března.

Na konferenci pořádané Ústavem výzkumu globální změny AV ČR a konané pod záštitou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny vystoupili zástupci řady vědeckých, výzkumných a univerzitních ústavů a dalších organizací, které se vodou a její kvalitou dlouhodobě zabývají. Jedním z hlavních témat byla nutnost vynasnažit se lépe zadržovat vodu v krajině, zabránit jejímu vypařování či odtoku. K tomu má přispět mimo jiné výstavba dalších rybníků, vytváření tůní a mokřadů, ale také remízků a dalších krajinných prvků, které by „rozbily“ jednolitou, často přetěžovanou zemědělskou krajinu, vyčerpávanou nesprávnými osevními postupy.

Sucho ohrožuje 8 % republiky

„Oteplování se posledních několik let pořádně rozjíždí a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo zlomit,“ uvedl ve svém příspěvku Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a upozornil, že tradičně zemědělská, nízko položená území vstupují do letošního roku v zoufalé situaci. „Už teď na nich panuje sucho, a kdy jindy měla být půda nasycená vodou než po zimě?“ varoval s tím, že ohrožené oblasti nyní zahrnují již zhruba 8 % území České republiky. Jedná se zejména o střední Moravu, Královéhradecko či Pardubicko.

Přehledné srovnání současné situace v ČR s předchozími desetiletími i s predikcí do budoucna poskytuje projekt Klimatickazmena.cz, připravený právě Ústavem výzkumu globální změny. Zájemci si na tomto webu mohou zobrazit mapy s vyobrazením průměrných a maximálních teplot, úhrnů srážek či počtu dní se sněhem.

Konference proběhla 20. března v budově Poslanecké sněmovny
 

Chybí komplexní systém adaptace

„Za období 2014 až 2018 bylo ve prospěch zadržení vody v krajině alokováno z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) necelých šest miliard korun, z Programu péče o krajinu (PPK) a Programu obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) pak 67 milionů,“ zrekapituloval František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, nedávné finanční prostředky vyčleněné na boj se suchem.

Investice v této výši ovšem do budoucna nemohou stačit. „Stávající prostředky, které jdou do realizace krajinných opatření a které by měly odpovědět na adaptaci na klimatickou změnu, by bylo třeba řádově navýšit, ročně alespoň o 20 až 30 miliard,“ konstatoval rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.

Řada přednášejících včetně Skleničky upozornila na to, že nám dosud chybí ucelená koncepce, která by adaptaci na klimatickou změnu řešila systémově. „Postavit jeden rybník v krajině a o pár kilometrů dál další je fajn, ale chybí v tom synergický efekt všech prvků, za méně peněz bychom mohli dostat více muziky,“ poznamenal Sklenička s poukazem na nezbytnost intenzivního aplikovaného výzkumu. Právě proto jeho univerzita nedávno založila interdisciplinární Centrum pro vodu, půdu a krajinu s pilotním projektem „Chytrá krajina proti suchu a povodni“, zkoumajícím zemědělskou, lesní i urbanizovanou krajinu.

„Cílem musí být spolupráce na adaptačních opatřeních a jejich komplexní systém,“ souhlasil Zdeněk Žalud.

Mít vodu v úctě

Příspěvky na konferenci ovšem nahlížely vodu v krajině i z dalších úhlů. Ředitel Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Tomáš Randák připomněl, že důležité je nejenom mít vodu, ale především vodu kvalitní. „Zásadní změny jsou potřeba v zemědělství – snažit se omezit použití pesticidů, diverzifikovat zemědělskou výrobu i krajinu jako takovou, snažit se o lepší management ochrany vodních zdrojů, snažit se omezovat zbytečné používání léků a lépe informovat veřejnost, aby je nesplachovala do záchodů,“ uvedl Randák v souvislosti s mikropolutanty.

Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu podotkl, že inspiraci pro současnou situaci lze hledat v historii. Jak problémy se suchem řešili staří Slované? „Pokoušeli se vodu posílit, proto zabíjeli zvířata a pouštěli do vody jejich krev. Nemyslím si, že by toto konkrétní opatření v naší situaci pomohlo, můžeme se od nich ovšem přiučit tomu, že bychom měli mít vodu v úctě a vážit si jí,“ uzavřel Daňhelka.

Doprovodná výstava potrvá do 29. března
 

Související články:

Jak se mění kvalita vody? O tom bude přednášet význačný hydrochemik na Žofíně

Klimatické změny v českých vodních nádržích: zelená kaše sinic a přemnožení kapři 

 
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Úvodní foto: iStock Posteriori; foto v článku: Milan Pohl a Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce