
Zelený led na Lipně: sinice překvapily uprostřed zimy
07. 01. 2026
Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno na konci roku 2025. Velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří provedli i odběry a analýzy vzorků. Vzhledem k tomu, že existuje velmi málo vědeckých záznamů tohoto jevu, bude lipenský zelený led jedním z nejlépe popsaných případů na světě. Fenomén potvrzuje, že lipenská nádrž je dlouhodobě zatížená nadbytkem živin ve vodě (tzv. eutrofizací), zároveň je ovlivňována oteplováním klimatu a změny v jejím ekosystému tak probíhají i mimo tradiční letní sezónu.
Mikroskopická analýza odebraných vzorků potvrdila, že se jednalo o běžnou sinici Woronichinia naegeliana, která na Lipně převládá i během léta a podzimu. Základní příčinou rozvoje sinic je nadbytek živin ve vodě, především fosforu, který je z velké části důsledkem lidské činnosti. Zatímco na většině českých přehrad vodní květy sinic s příchodem podzimu postupně mizí a zpravidla se vytrácejí koncem září, Lipno je v tomto ohledu výjimkou. Dlouhodobá data ukazují, že sinice zde často převládají až do listopadu a v menším množství se mohou vyskytovat i během prosince a ledna.
V závěru roku 2025 se biomasa sinic držela u hladiny nezvykle dlouho, od podzimu až do zimního zamrznutí nádrže, a to zřejmě díky kombinaci klidného počasí, slabého větru a dlouhé délce slunečního svitu. Pod tenkou a místy velmi průhlednou ledovou pokrývkou tak nahromaděné sinice vytvářely nápadné zelené plochy viditelné ze břehu i z leteckých snímků. Nejvíce patrný byl zelený led v období přechodného oteplení okolo Štědrého dne, po opětovném zamrznutí byla zvlášť výrazným rysem tzv. „sinicová oka“, tedy místa s čirým ledem nad tmavými shluky sinic, která vznikla rozdílným pohlcováním slunečního záření. Fenomén přetrval až do konce roku a pravděpodobně skončil až po vydatném sněžení, které omezilo přístup světla pod led.
„Zelený led na Lipně zapadá do dlouhodobých změn, které zde pozorujeme v souvislosti s eutrofizací i probíhající změnou klimatu. Naznačuje, že podobných překvapení můžeme být v budoucnu svědky stále častěji,“ říká hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra AV ČR. Podledový výskyt sinic je ve světě vzácný a dosud byl zdokumentován jen v malém počtu případů. Nynější pozorování na Lipně tak patří mezi nejlépe popsané záznamy a zároveň ukazuje, že i běžné druhy sinic mohou za určitých podmínek vykazovat netypické chování.
Fotogalerie na https://eu.zonerama.com/BiologickecentrumAVCRvvi/Album/14466976 (Foto: Petr Znachor, BC AV ČR)
Kontakt:
Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
Hydrobiologický ústav
znachy@hbu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka
Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz

Zelený led na Lipně v prosinci 2025. FOTO: BC AV ČR
Přečtěte si také
- Jaký vliv mají kormoráni na úbytek ryb? Vědci zahajují terénní pokusy
- Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu
- Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
- Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava Akademie věd
- Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají
- Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků
- Botanici objevili na Moravě chybějící článek evoluce
- Klíčovou roli při vývoji mléčné žlázy hraje nový typ buněk
- Nový mikroskop odhaluje tajemství rostlinných buněk
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.