Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
05. 02. 2026
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, čelné osobnosti naší instituce, se stali členy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Stalo se tak na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026.
Radomír Pánek a Pavel Baran se stali členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace stali na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026. Radomír Pánek byl navíc 30. ledna 2026 na prvním letošním zasedání Rady v tajné volbě zvolen místopředsedou Rady, pozice prvního místopředsedy zůstává prozatím neobsazena.
„V minulém týdnu jsem byl společně s Pavlem Baranem jmenován členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která nyní prochází personální obměnou, a byl jsem rovněž zvolen jejím místopředsedou. Velmi si toho vážím a vnímám to jako příležitost zapojit se do otevřené diskuse o dalším směřování české vědy a výzkumu a přispět k hledání společných řešení,“ zdůraznil Radomír Pánek.
„Chci, aby Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace měla silnou pozici, aby měla drive a byla opravdu vlivná. Dosáhnout toho může, protože ji tvoří respektované osobnosti z Akademie věd, školství a podnikatelského sektoru,“ řekl předseda Rady Karel Havlíček.
Karel Havlíček účastníky podrobně seznámil také s prioritami a příležitostmi pro českou vědu, výzkum a inovace, které přináší vládní programové prohlášení.
Během jednání uctili radní i minutou ticha památku zesnulého Jiřího Witzanyho, emeritního rektora Českého vysokého učení technického v Praze, který v radě působil v letech 2016–2020.
Radní dále mimo jiné schválili protokoly z projednání výsledků hodnocení výzkumných organizací s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních věcí, jakož i zprávu o své činnosti za rok 2025, kterou předloží vládě.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Úřadu vlády ČR
Foto: Úřad vlády ČR
Přečtěte si také
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
- Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
- Jak nápady proměnit v granty? Vědcům pomůže ERC inkubátor, říká Luděk Brož
- Akademie věd získala unikátní aparaturu, posílí roli Česka ve výzkumu materiálů
- Nečekejme, až přijde rok 2213. Jak podpořit větší zastoupení žen ve vědě?
- Osm publikací Nakladatelství Academia uspělo v soutěži Slovník roku
- Jak komunikovat vědu v době dezinformací? Odpovědi hledala konference 360°
- Jazyková poradna, nářečí i dějiny. Ústav pro jazyk český funguje osm dekád
- Akademie budoucnosti? Instituce, která přiláká vědce nejen kvalitou výzkumu
- Policy paper Akademie věd upozorňuje na rizika působení pravoslavné církve
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.