Zahlavi

PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková

07. 10. 2025

Mohou se škodlivé látky dostat až na náš stůl? Je konzumace ryb vždy bezpečná? A dá se nějak zbavit věčných chemikálií? Poslechněte si laureátku Prémie Otto Wichterleho, hydrobioložku Ivanu Vejříkovou z Biologického centra AV ČR, která vysvětluje, proč je monitoring řek a vodních ploch důležitý, jak jsou naše vodní ekosystémy legislativně chráněny a proč je řeka Ohře dlouhodobě poznamenána znečištěním rtutí. Nadšená popularizátorka také prozradí, kde se zrodil její zájem o vodní svět, proč se musela naučit potápět, nebo jaké to je fungovat na více frontách, vědecké i rodinné. Sledujte náš podcast nově i ve videu: na Spotify i YouTube.

„Kontaminace vodních ekosystémů bioakumulativními polutanty je vážný ekologický problém, protože tyto látky se hromadí v živých organismech, šíří se potravním řetězcem a mohou ohrozit nejen vodní faunu a flóru, ale i lidské zdraví,“ říká v podcastu Ivana Vejříková.

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠


Text: Jitka Kostelníkov, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; archiv Ivany Vejříkové (z terénu)

2025-09-09_Ivana Vejrikova_BC _web-001

2025-09-09_Ivana Vejrikova_BC _web-001

2025-09-09_Ivana Vejrikova_BC _web-009

2025-09-09_Ivana Vejrikova_BC _web-009

IMG-20250911-WA0000

IMG-20250911-WA0000

IMG-20250911-WA0001

IMG-20250911-WA0001

IMG-20250911-WA0002

IMG-20250911-WA0002

IMG-20250911-WA0004

IMG-20250911-WA0004

IMG-20250911-WA0006

IMG-20250911-WA0006

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce