Koruny stromů chrání lesní rostliny před globálním oteplováním, míní vědci

Koruny stromů neplní pouze funkci estetickou, ale především ryze praktickou. Ve svém stínu vytvářejí stabilnější prostředí, které chrání rostliny před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Ve studii zveřejněné v prestižím časopise Science to tvrdí mezinárodní vědecký tým zahrnující i šest vědců z Botanického ústavu AV ČR.

„Hlavním výsledkem naší studie je, že lesní rostliny reagují citlivě na lokální změny hustoty stromového patra a nikoli na oteplování klimatu pozorované mimo les,” vysvětluje Martin Kopecký z Botanického ústavu AV ČR. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený právě změnou klimatu. Naopak tam, kde došlo k prořídnutí stromového patra, stoupaly teploty mnohem rychleji.

Vědecké práce zabývající se dopadem probíhajících klimatických změn přitom obvykle vycházejí z teplot měřených meteorologickými stanicemi. Tyto stanice se však nacházejí mimo les a měří teplotu vzduchu v meteorologické budce dva metry nad zemí. Taková měření proto neodpovídají reálným podmínkám, ve kterých žije většina lesních organismů.

Vědci měřili reakci na změny mikroklimatu přímo v lesním podrostu

Výzkumníci proto porovnali reakci lesních bylin na změnu klimatu naměřenou na meteorologických stanicích s reakcí na změny mikroklimatu naměřenou v lesním podrostu. Údaje o teplotách pak zkombinovali s až osmdesát let starými údaji o hustotě stromových korun na třech tisících výzkumných ploch napříč Evropou, přičemž šestina z těchto ploch se nachází v České republice.

Se ztrátou ochranného krytu stromů, ať už v rámci přirozeného vývoje lesa nebo v důsledku těžby, zažívají lesní rostliny skokové zvýšení teplot. V kombinaci s očekávaným nárůstem letních veder potom může dojít k výraznějším změnám lesní biodiverzity. Dříve chladné, stinné a obecně vlhčí lesní prostředí bude horku vystaveno častěji a po delší dobu. „V lesnictví bychom proto měli vzít více v úvahu dopady hospodaření na mikroklima a biodiverzitu podrostu. Proto musíme podporovat způsoby hospodaření, které nevedou ke kompletnímu odstranění stromového patra na větších plochách,“ shrnuje závěry výzkumu Martin Kopecký.

Připravili: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Mirkou Dvořákovou, Botanický ústav AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

• Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrzují to i tasemnice
• Vědci objevili v Etiopii nový druh bělozubky. Je lehčí než kostka cukru
• Mazané borelie. Vědci detailně popsali první okamžiky infekce lymské boreliózy
• Vzpomínky na Afriku aneb Co může ukrývat gorilí trus
• Zelené zlato: ovlivňují pěstování chmele v Česku klimatické změny?
• Dokonalá krása antarktických řas. Čím uchvátily rozsivky českou bioložku?
• Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
• Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
• Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš