
Čeští a tchajwanští vědci představí spolupráci ve výzkumu sesuvů
20. 04. 2026
Nejnovější výsledky společného výzkumu českých a tchajwanských vědců v oblasti pohybů zlomů zemské kůry a sesuvů představí 2. česko-tchajwanský mezinárodní workshop geologických věd. Uskuteční se ve středu 29. dubna 2026 v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě 3. Setká se na něm odborná i širší vědecká veřejnost.
„Workshop navazuje na dlouhodobou spolupráci mezi Českou republikou a Tchaj-wanem, která se od roku 2021 zaměřuje na výzkum geohazardů a jejich dopadů na společnost. Cílem setkání je sdílení aktuálních poznatků, prezentace výsledků společných projektů a posílení mezinárodní vědecké spolupráce,“ uvedl Filip Hartvich, ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH). ÚSMH je jedním z organizátorů akce.
„Zajímavým aspektem tohoto setkání je skutečnost, že jde o spolupráci, kterou jsme zahájili v rámci projektu Grantové agentury ČR, ale nyní úspěšně pokračujeme, i když grantový projekt skončil v roce 2024. Postupně se naše spolupráce rozšiřuje o další tchajwanská i česká pracoviště,“ řekl Ivo Baroň, vědecký pracovník Oddělení inženýrské geologie ÚSMH.
Odborníci obou zemí představí na pražském workshopu aktuální výzkum zaměřený na porozumění dynamice deformací zemské kůry, vnitřní struktuře a pohybů svahů a možnostem zmírňování rizik spojených se sesuvy a zemětřeseními. „Výsledky těchto studií přispívají ke zvyšování bezpečnosti obyvatel v rizikových oblastech a efektivnímu plánování preventivních opatření,“ dodal Jan Klimeš, vedoucí Oddělení inženýrské geologie ÚSMH.
Přednášky a prezentace se zaměří na monitoring sesuvů, systémů včasného varování, na problémy mikroseismicity i současné tektonické aktivity. Významná část bude věnována také využití moderních technologií, jako jsou například geofyzikální měření, trojrozměrný monitoring pohybů či digitální metody pro detekci a analýzu svahových procesů. Součástí programu bude také diskuse o praktickém využití vědeckých poznatků v oblasti řízení přírodních rizik a ochrany infrastruktury.
Akce se koná 29. dubna 2026 od 9:00 do 17:30 v budově Akademie věd České republiky, Národní 3, Praha 1.
Více informací o programu a registraci je k dispozici na webových stránkách workshopu:
https://the-international-taiwan-czech-geoscientific-workshop-1c35b5.webnode.cz/
Kontakt:
baron@irsm.cas.cz
Přečtěte si také
- V Evropě mizí sysel. Vědci ukazují proč
- Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do „režimu spánku“
- Proměny Evropy po ústupu průmyslu: konference představí věhlasné odborníky
- Veletrh vědy otevírá program: stovky expozic a věda na vlastní kůži
- Odhaluje se, jak se krvetvorné kmenové buňky vyrovnávají s chronickým zánětem
- Za 30 let o dva stupně: české přehrady se oteplují
- Při ražbě pražského metra byl objeven nový druh prvohorního členovce
- Výlet do středověku: Zaniklé vesnice Drahanské vrchoviny znovu ožívají
- NextGen Synergy: mezinárodní konference ke strojovému učení a teorii řízení
- V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit o hmotnosti 2,9 kg
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.