
Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají
08. 01. 2026
Více než čtyři z deseti, skoro 42 % Čechů nemá, nechce mít anebo nedokáže pojmenovat svůj životní vzor. Těm, kteří jmenovali konkrétní osobu, jsou pak inspirací nejčastěji rodiče a z politiků Petr Pavel. V průzkumu Psychologického ústavu AV ČR a agentury Median odpovídalo více než tisíc respondentů.
Nový rok často inspiruje ke změnám. U koho hledat inspiraci a životní příklady? Podobnou otázku položili psychologové vloni na podzim 1106 respondentům z národního vzorku občanů České republiky.
Velká část populace vzor nemá
Dotaz „Vybavíte si člověka, který vám je vzorem?“ byla většina lidí schopna konkrétně zodpovědět. Přesto více než 26 % lidí popřelo, že by nějaký vzor měli, odpověděli „nikdo“, „žádný vzor nemám“. Odpověď dalších 9 % zněla nejistě s tím, že si žádné jméno nedokážou vybavit („nevím“), a téměř tři procenta uvedla, že jsou vzorem sami sobě. Další tři procenta odpověděla vyhýbavě, často vyslovením nějaké žádoucí vlastnosti, ale bez jmenování konkrétního člověka.
„Celkem tedy 41,9 % respondentů na otázku nedokázalo či nechtělo konkrétně odpovědět nebo se odpovědi vyhnulo,“ shrnuje Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.
Vzorem rodiče i prezidenti
Většině lidí ale nedělalo problém si někoho konkrétního vybavit, případně i vyzdvihnout, proč si právě jeho váží. Největší skupinu zmíněných osob tvořili rodinní příslušníci, uváděl je každý pátý respondent (20 %) – nejčastěji rodiče, tedy otec (6 %), matka (6 %) nebo i oba rodiče společně (4,5 %). Zmíněni byli také dědeček a babička (po 1 %), daleko méně často sourozenci, tety a sestřenice, v jednom případě byla uvedena tchyně.
„Otcovská figura byla jako vzor zmíněna trochu častěji (64×) než osoba matky (59×), ale to ve velkých číslech není významný rozdíl. Zajímavější je porovnat odůvodnění a také použitý slovník. V případě matky respondenti mluvili nejčastěji o „mamince“ (19×), na druhé straně byla drtivá převaha zmínek o „otci“ (45×), „táta“ či „tatínek“ byla daleko méně často volená slova,“ popisuje Martina Klicperová.
Ve sféře mimo přímou osobní známost se na předním místě (v 19 %) umístili politici. Šlo o více i méně známá jména z Čech i ze zahraničí, postavy historické i současné.
„Paleta jmenovaných politiků byla skutečně pestrá, šlo o desítky různých jmen, od Karla IV. a Marie Terezie přes W. Churchilla, E. Háchu, F. Kriegla, chartistku D. Němcovou, popravenou M. Horákovou, R. Reagana a V. Zelenského až po A. Hitlera,“ vyjmenovává Martina Klicperová.
V kategorii politiků se v čele umístili čeští prezidenti a politici ze současného politického dění. Absolutní prvenství mezi nimi zaujal se 76 hlasy prezident Petr Pavel (skoro 7 % všech odpovědí). Získal více než dvojnásobek odpovědí než další prezident v pořadí Václav Havel (30 hlasů) a šestinásobek hlasů než třetí v pořadí T. G. Masaryk (13 hlasů). Dále se umístili také A. Babiš a T. Okamura (12 a 8 hlasů).
Gott, Schwarzenegger, Ježíš i Jágr
Dalším širokým okruhem, ve kterém respondenti nacházeli osobní vzory, byla kategorie umění (64 hlasů, 6 %). Prvenství v ní drží Karel Gott (8 hlasů) těsně následován Zdeňkem Svěrákem (7 hlasů) a dále Arnoldem Schwarzeneggerem, Karlem Krylem, Ondřejem Vetchým a Keanu Reevesem.
Necelá tři procenta (29 respondentů) volila vzory z duchovní sféry (především Ježíše – 7 hlasů) a dvě procenta lidí jmenovala životní příklady ze sportu (10 hlasů pro Jaromíra Jágra).
„Výsledky ukazují, že pokud životní vzory přiznáváme, nejsilnější inspiraci nám dávají morální příklady našich nejbližších (otce, maminky) a z obecně známých osob to nejčastěji bývají politici (prezidenti) a oblíbení umělci. Sportovci (s výjimkou J. Jágra), podnikatelé, vojáci, humanitární pracovníci, vědci či literáti jsou spíše v pozadí,“ shrnuje Martina Klicperová.
Studie byla částečně podpořena programem Strategie AV21/32.
Kontakt:
Martina Klicperová
Psychologický ústav AV ČR
klicperovabaker@gmail.com

TZ a podrobnější data ke stažení zde.
Přečtěte si také
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
- Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
- Dyje vysychá. Vědci ukazují, jak vodu vrátit do krajiny
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.