Zahraniční pobyty pomáhají s profesním rozvojem i novými kontakty

Odborně se rozvíjet a podívat se na organizaci vědecké práce za hranicemi, ale také si rozšířit obzory, načerpat inspiraci a získat kontakty. Takové možnosti přinášejí zahraniční stáže. Monika Feigerlová z Ústavu státu a práva AV ČR podnikla nedávno dvě. První na École des hautes études en sciences sociales v Paříži, poté se přesunula na univerzitu do italské Bologně. Jaké jsou její zkušenosti?

Na výukové a výzkumné stáži v Paříži jsem přednesla dvě přednášky. První v multidisciplinárním Centre international de recherche sur l’environnement et le développement – CIRED, které se zaměřuje na propojování životního prostředí, zdrojů a rozvoje.

V přednášce „The Intersection of EU Climate Neutrality Objective and EU Foreign Investment Law“ jsem se věnovala diskurzu o změně klimatu v mezinárodním investičním právu. Diskutovala jsem dvojí roli mezinárodních investičních dohod – na jedné straně jako nástroj pro přilákání udržitelných investic, na straně druhé jako potenciální překážku pro efektivní klimatická opatření kvůli riziku investičních sporů. V Centru Georga Simmela jsem představila téma náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti v globálních hodnotových řetězcích. Koncept čerpá inspiraci z francouzského zákona o „povinnosti bdělosti“ (Loi de Vigilance) z roku 2017.

V listopadu jsem se přesunula na univerzitu do italské Bologně, kde jsem se v oddělení právní vědy s podporou programu DSG Visiting Researcher Fellowship Excellent University Departments Project zúčastnila konferencí, výuky a kulatých stolů.

Monika Feigerlová 

Cenné kontakty, společné projekty
Zahraniční pobyt je příležitostí nejen odborně se rozvíjet a nahlédnout do organizace práce v zahraniční instituci, ale také rozšířit své obzory, načerpat inspiraci pro další práci v domovské instituci a získat nové kontakty v mezinárodní komunitě. Další výzvy pro krátkodobé stáže ve spolupráci mezi Akademií věd ČR a CEFRES by se měly otevřít v prvním čtvrtletí tohoto roku.

I jednoměsíční stáž v zahraničí je pro vědce profesním a osobním obohacením. Mimo jiné jsem si také uvědomila, že některé věci jdou doma dělat jinak. Velmi přínosné mi přišly pravidelné interní semináře, které pořádá CIRED, na nichž se probíralo třeba téma, jak publikovat článek v odborném časopise – jaké kritice daný autor v recenzním řízení čelil a jak se s ní vypořádal.

Umět se zorientovat v cizím prostředí a seznámit se s různými přístupy k vědecké práci je klíčové pro profesní růst a úspěch v získávání grantů a vyšších pracovních pozic, které jsou spojené s týmovou prací a vedením mladších kolegů – včetně ze zahraničí. Navíc, přednést téma svého výzkumu zahraničním kolegům je příležitostí, jak se něj podívat novýma očima, prohloubit argumenty a přijmout podněty pro rozšíření, nebo naopak zúžení výzkumných otázek, ideálně vidět synergie s otázkami, jimiž se zabývají jinde, a propojit je v další práci – což se mi, doufám, podaří s italským pracovištěm.

S kolegy, které jsem poznala, plánujeme další akce v podobě přednášek a společných projektů včetně grantových. Bez stáže a osobní účasti na pracovištích příslušných kolegů by bylo obtížnější kontakty navázat a přesvědčit je o kvalitě domovského pracoviště.

Po absolvování stáže jsem si uvědomila rozdíly ve vědeckém životě u nás a v zahraničí. Ve srovnání s Českem existuje v zahraničí výraznější finanční podpora, jasnější pravidla pro kariérní postup, lepší infrastruktura pro výzkum a poradenství s podáváním mezinárodních projektů. Pomoc s mezinárodními projekty, například na mém pracovišti, chybí. V Itálii mě zaujala snaha o větší propojení akademické činnosti a uplatnění výsledků směrem k veřejným institucím i soukromému sektoru. Na druhou stranu ale i v zahraničí existuje byrokracie, všimla jsem si také nízké administrativní podpory výzkumníkům, na které si často v Česku stěžujeme.

Podpořit mladé vědce
Co se týče naší instituce, Akademie věd ČR poskytuje různé granty a stipendia, které mladým vědcům pomáhají ve výzkumu. Nicméně, mohli bychom se zaměřit na zlepšení mentoringových programů a zvýšení finanční podpory pro mladé vědce, aby měli více příležitostí k rozvoji dovedností i kariéry. Rovněž si myslím, že by se měl v pracovištích podporovat vznik výzkumných center (nad rámec grantových projektů) zaměřených na hloubkový výzkum určité oblasti, která umožní sdružit vědce zaměřující se na danou problematiku a podpořit interdisciplinaritu. Měl by se také zohledňovat čas strávený mimo akademickou sféru při stanovování různých časových limitů (typicky od získání titulu Ph.D.) pro způsobilost se o takové podpory a projekty ucházet.

Text: Monika Feigerlová, Ústav státu a práva AV ČR
Foto: Archiv Moniky Feigerlové

Přečtěte si také

• Debaty o genderové rovnosti a inkluzivitě se odehrály pod taktovkou NKC
• Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
• Dotkni se historie. V online laboratoři HistoryLab žáci poznávají minulost
• Čistou vědou lodní trup nevyčistíš. S aplikací výzkumu nám pomůže program PRAK
• Životní forma železa. Jak vznikal vítězný snímek Vědy fotogenické
• Patrik Španěl: Jak otevřeně publikuje Akademie věd ČR
• Z laboratoře až k záchraně životů. S aplikací výsledků pomáhá program PRAK
• Jiří Chýla: O čem nemá exministr Plaga ani tušení
• Syndrom podvodnice: Nestyďme se mluvit o pocitech nedostatečnosti
• Jak pomáhá českým vědcům Technologické centrum Praha v boji o ERC granty