Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil

Staré stromy, zejména duby, jsou klíčem k zachování přírodní rozmanitosti našich lesů. Poskytují totiž útočiště tisícům vzácných a ohrožených druhů. Právě na jednom z takových stromů se po více než sto letech podařilo vědcům objevit lesknáčka dubového (Pityophagus quercus), jednoho z nejvzácnějších evropských brouků. Dosud byl znám z několika ojedinělých, převážně historických nálezů z jižní a střední Evropy, na našem území byl nalezen jen jednou v roce 1911 ve Střelicích u Brna. Od té doby byl nezvěstný. Až v roce 2022 našli vědci jeden exemplář na starém dubu v chráněné krajinné oblasti Soutok nedaleko zámečku Pohansko.

Lesknáček dubový je drobný, zhruba centimetrový brouk z čeledi Nitidulidae (tzv. lesknáčkovití) s typickým lesklým povrchem těla. Je vázaný na staré duby, kde žije pod kůrou v chodbičkách kůrovců, kterými se živí. „Přítomnost jednoho z nejvzácnějších evropských brouků podtrhuje význam mohutných dubů v CHKO Soutok pro zachování přírodní rozmanitosti naší země. Mohutné duby jsou domovem mnoha unikátních, často velmi ohrožených druhů. Problém je, že rychle mizí,” říká Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Mohutné duby, tzv. staroduby, potřebují světlo a prostor. Lesní pastva a další tradiční způsoby hospodaření, které udržovaly lesy světlé a tak umožňovaly růst mohutných stromů, byly opuštěny koncem 19. století. Regulace řek a výstavba přehrad navíc změnily vodní režim. S takovými změnami se staré stromy vyrovnávají jen těžko.

Staroduby v CHKO Soutok představují jedince dřevin, které se před více než sto lety rozhodli Liechsteinové zachovat při lesnickém hospodaření a rozsáhlých krajinářských úpravách. Stromy dnes postupně odumírají a donedávna to vypadalo, že mohutné, staré duby ze Soutoku zmizí. V roce 2007 ale začali lesníci ze státního podniku Lesy České republiky na popud a s finanční podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ponechávat na pasekách stojící stromy, konkrétně 100 stromů na 10 hektarů pasek. Většina jich přežila, rychle přirůstají a dnes jsou jich tisíce.

„V lesních okrajích přiléhajících k loukám a v hustých porostech financujeme uvolňování biologicky hodnotných starých stromů. V posledních letech jsou také postupně prosvětlovány lesy s významným zastoupením dubů. V budoucnu se chceme zaměřit na výchovné zásahy v mladších porostech. Na loukách vysazujeme nové duby. Je tedy naděje, že mizející staré duby nahradí nová generace zelených velikánů a i ve vzdálenější budoucnosti budeme moci tyto ikonické organismy CHKO Soutok nadále obdivovat,” doplňuje Vladan Riedl z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR výčet opatření, která ve spolupráci s lesníky cílí na zachování biologicky hodnotných stromů.

Zachování  mohutných dubů prospívá nejen biodiverzitě. Pomáhá také zachovat krajinářskou a estetickou hodnotu území. Mohutné duby byly součástí zdejší krajiny od nepaměti. 

„Na přelomu tisíciletí to se starými duby v lužních lesích a jejich obyvateli vypadalo bledě, je skvělé, že situace se díky spolupráci lesních hospodářů a ochrany přírody postupně mění. Věřím že i v budoucnu bude mít ochrana přírody dostatečné finanční prostředky, aby mohla uchování mohutných stromů v CHKO Soutok podporovat,” dodává Čížek.

Kontakt:

Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., vedoucí Oddělení biodiverzity a ochrany přírody, Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, cizek@entu.cas.cz   

Ing. Vladan Riedl, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Soutok,
vladan.riedl@aopk.gov.cz

Mgr. Daniela Procházková, PR manažerka, Biologické centrum AV ČR, daniela.prochazkova@bc.cas.cz

Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, karolina.sulova@aopk.gov.cz

Přečtěte si také

• Naděje pro pacienty se vzácnou anémií: Čeští vědci vytvořili „přesný“ myší model
• Pravěký kůň z Moravského krasu přepisuje mapu evropského jeskynního umění
• Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy
• Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
• Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
• Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
• Jaký vliv mají kormoráni na úbytek ryb? Vědci zahajují terénní pokusy
• Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu
• Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
• Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý