
Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
04. 03. 2026
Pidravý, bohdál, hafera… Nejen tato slova už málokdo zná nebo používá. Mizejícím dialektům na území Čech a Moravy se věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. Představuje bohatství a rozmanitost dialektů, upozorňuje na jejich postupný ústup a přibližuje výsledky výzkumu. Výstava se koná u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR a je přístupná zdarma.
Rozumíte řeči svých prarodičů, přátel či známých z jiných koutů naší země, mluví-li nářečím? A rozumějí oni vám? – ptají se autoři výstavy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Multimediální expozice návštěvníkům nabízí nářeční mapy, autentické zvukové nahrávky z různých období i interaktivní prvky, které ukazují, jak se jazyk v průběhu desetiletí proměňuje. Jedním z prvků je ozvučená mapa s archivními i novějšími záznamy, jež dokumentují dynamiku vývoje nářečí během posledních padesáti let.
„Nářečí nejsou jen zvláštností minulosti, ale důležitou součástí kulturního dědictví i regionální identity. Pokud je systematicky nezaznamenáme dnes, ztratíme nenahraditelné svědectví o způsobu života i myšlení předchozích generací. Moderní technologie nám dnes umožňují zachytit jejich podobu přesněji než kdykoli dříve,“ říká Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Výstava začíná 4. března a potrvá až do 15. června. Otevřená je každý všední den od 10 do 18 hodin. Výjimečně ji bude možné navštívit i o víkendu 14. a 15. března v rámci Týdne mozku.
Zapojte se také do výzkumu
Součástí výstavy je nejen dlouhodobý, ale také aktuální výzkum mapování nářečí, kterým se zabývá dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně a do něhož se prostřednictvím webu mapovaninareci.cz zapojilo již více než 6 000 respondentů. Výzkum kombinuje terénní šetření s online dotazníkem a jeho cílem je vytvořit co nejpřesnější současné mapy nářečních jevů. Odborníci vítají další zájemce – čím více odpovědí získají, tím přesněji mohou zachytit aktuální stav českých nářečí.
Ústav pro jazyk český AV ČR byl založen 6. února 1946 a vznikl přeměnou z Kanceláře Slovníku jazyka českého, zřízené v roce 1911.
Kontakt:
Martina Ireinová
Ústav pro jazyk český AV ČR
ireinova@ujc.cas.cz
+420 532 290 292
Přečtěte si také
- Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako rybníky v létě
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
- Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.