Zahlavi

Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě

11. 12. 2025

Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR (MÚA) navázal strategickou spolupráci s archivy Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR). Cílem je společně zpracovat, popsat a zpřístupnit dosud nepřístupné archivní materiály týkající se činnosti UNHCR ve středovýchodní Evropě v klíčovém období let 1994–2004. Tento projekt navazuje na ERC grant Unlikely Refuge? vedený v MÚA Michalem Franklem a umožní přístup zásadní prameny pro pochopení uprchlické politiky v postkomunistických zemích.

Po rozpadu státních socialistických režimů se země jako Maďarsko, Československo a Polsko musely vyrovnat s novými formami migrace a velkými skupinami uprchlíků. Během krátkého období všechny přijaly nové zákony a vybudovaly instituce pro posuzování žádostí o azyl. Archivní dokumenty UNHCR z tohoto přelomového období jsou však dosud pro badatele jen obtížně přístupné.

Cílem nově navázané spolupráce je tento stav změnit. UNHCR v souladu s dohodou obou institucí vytvoří detailní archivní soupis (inventář) fondů své Evropské kanceláře z let 1994–2004 a zpřístupní tato metadata ve svém online katalogu. MÚA, který má díky svému dlouhodobému výzkumu unikátní znalosti o aktérech, událostech a kontextu, poskytne UNHCR klíčovou expertní podporu. Ta pomůže archivní materiály přesněji identifikovat, popsat a zařadit do širších souvislostí. Výsledky budou následně využity jak v navazujícím výzkumném projektu MÚA MyGRACE (financovaném z OP JAK), tak budou k dispozici celé mezinárodní badatelské komunitě.

„Tato spolupráce je pro nás vyústěním mnohaleté práce a řady výzkumných pobytů našich vědců v archivu UNHCR v Ženevě,“ říká Rudolf Kučera, ředitel MÚA. „Zatímco dosud jsme byli primárně v roli badatelů, nyní se stáváme partnery, kteří pomáhají tyto cenné prameny zpřístupnit. Je to skvělý příklad toho, jak můžeme jako česká instituce přinést přidanou hodnotu, která slouží širokému mezinárodnímu zájmu. Pro pochopení současných debat o migraci je kritický výzkum uprchlických režimů naprosto nezbytný a my jsme rádi, že můžeme přispět ke zpřístupnění zcela klíčových zdrojů pro jejich další studium.“

Heather Faulkner, vedoucí archivářka UNHCR, k partnerství dodává: „Velmi si vážíme dohody o partnerství, kterou jsme dnes podepsali s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd ČR. Spolupráce výrazně podpoří naše snahy o udržení otevřeného přístupu k archivům UNHCR a poskytne nám tolik potřebnou kapacitu pro zpřístupnění zaznamenané paměti nuceného vysídlení.“

Výsledky spolupráce budou od konce roku 2026 plně k dispozici v online katalogu Archivu UNHCR.

O Masarykově ústavu a Archivu AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR je přední česká vědecká instituce zaměřená na výzkum moderních dějin 19. a 20. století. V rámci mezinárodních projektů se dlouhodobě věnuje výzkumu migrace, uprchlictví a humanitarismu ve střední Evropě.

O Oddělení archivů a záznamů UNHCR
Oddělení archivů a záznamů Úřadu OSN pro uprchlíky sídlí v Ženevě. Uchovává, spravuje a zpřístupňuje dokumenty týkající se činnosti organizace od jejího založení v roce 1950. Jeho fondy jsou klíčovým pramenem pro studium historie uprchlictví a mezinárodní ochrany po celém světě.

Kontakty:

doc. Rudolf Kučera, ředitel ústavu: kucera@mua.cas.cz

Mgr. Jitka Jindřišková: jindriskova@mua.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce