
Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
22. 09. 2026
Jak velký je atom? Kolik významů v sobě skrývají nula a jednička? Co je setrvačnost a jak odhalit krásu světelného spektra? Odpovědi nabídne nová naučná stezka v areálu Akademie věd ČR v Praze 8. Slavnostní otevření se uskuteční v pátek 25. září od 16 hodin před Fyzikálním ústavem AV ČR (Pod Vodárenskou věží 1, Praha 8).
Návštěvníky čeká sedm interaktivních exponátů, které hravou formou představují práci jednotlivých ústavů Akademie věd ČR působících v areálu v Praze 8 na Ládví. Stezka je určena dětem i dospělým a jejím cílem je podpořit vědeckou gramotnost, zájem o vědu a nabídnout obyvatelům okolí nový prostor pro poznávání, inspiraci i chytrou zábavu.
„Chceme přibližovat a otevírat vědu lidem, kteří žijí v okolí pracovišť Akademie věd. Věřím, že si veřejnost užije pestrost exponátů, která podle mě odráží to, jak rozmanitá, fascinující a důležitá je současná věda – stejně jako výzkum, který tady na Ládví vzniká,“ říká Soňa Ehlerová, členka Akademické rady a předsedkyně Rady pro akademická média a popularizaci AV ČR.
Naučná stezka vznikla z iniciativy ústavů AV ČR na Ládví a v Kobylisích: Fyzikálního ústavu, Heyrovského ústavu, Ústavu fotoniky a elektroniky, Ústavu fyziky plazmatu, Ústavu informatiky, Ústavu teorie informace a automatizace a Ústavu termomechaniky.
Sedm exponátů návštěvníkům přiblíží například binární soustavu, poměry vzdáleností v atomech, princip setrvačníku nebo rozklad světla na spektrum.
Science centrum pod širým nebem
Cílem projektu bylo vytvořit „science centrum pod širým nebem“, které oživí vědecko-výzkumný areál zasazený do hustě osídlené části Prahy 8. Naučná stezka přirozeně propojuje vědecké prostředí Akademie věd s občanským životem v lokalitě a umožní kolemjdoucím nahlédnout do témat, kterými se vědci a vědkyně v areálu zabývají.
„Rozhodně nejde jen o suché informační panely, ale často o pozoruhodné experimenty, které veřejnosti umožní nahlédnout hlouběji do světa vědy. Myslím, že původní myšlenku se podařilo překonat a opravdu budujeme ,science centrum pod širým nebem´. Věřím že dětem, studentům i dospělým zájemcům se stezka bude líbit a že v budoucnu ji rozšíříme o další interaktivní exponáty,“ zdůrazňuje Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR.
Slavnostní otevření naučné stezky v 16.00 je součástí Noci vědy a doprovodí ho zábavná vědecká show Úžasného divadla fyziky, která ukáže, že fyzika nemusí být jen předmětem ve škole, ale také zdrojem překvapení a zábavy.
Pro základní i střední školy budou k dispozici pracovní listy ke stezce i jednotlivým exponátům.
Exponáty a fyzikální jevy naučné stezky:
- Murál Jaroslava Heyrovského a Alfreda Nobela
- Galtonova deska
- Binární perspektiva
- Setrvačník
- Spektroskop
- Model atomu
- Vlnovod
- Závod plováků (v instalaci)
Další informace: https://naucnastezka.avcr.cz/
Kontakt:
Julie Nekola Nováková
Fyzikální ústav AV ČR
novakovajn@fzu.cz
Přečtěte si také
- Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů
- Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
- Bělozubka tmavá se dál šíří Českem. Vědci znovu žádají veřejnost o pomoc
- Čeští vědci objasnili nový mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění
- Studie v Nature přináší přelomové poznatky o opravě genetických chorob u embryí
- Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
- Jak může vypadat Česko v roce 2100?
- Lék na dozrání plic plodu může ovlivnit i jeho vnitřní hodiny
- Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
- Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.