
Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
07. 09. 2026
Jak může moderní genomika pomoci při ochraně motýlů a dalšího hmyzu? O tom budou od 8. do 11. září v Českých Budějovicích diskutovat vědci a odborníci na ochranu přírody z několika evropských zemí. Mezinárodní workshop pořádá Biologické centrum Akademie věd ČR společně s Jihočeskou univerzitou v rámci evropské iniciativy COST Action CA23122 – 10kLepGenomes. Setkání se koná v aule Jihočeské univerzity ve vědeckém kampusu na Branišovské ulici.
Moderní genomické metody umožňují zjistit, jak jsou populace hmyzu geneticky rozmanité – tedy "zdravé", zda jsou mezi sebou propojené a nakolik jsou schopné reagovat na změny klimatu, úbytku biotopů nebo fragmentaci krajiny. Takové informace mohou ochranářům pomoci při plánování péče o ohrožené druhy, při jejich přemisťování na nové lokality nebo při obnově zaniklých populací.
Workshop propojí odborníky, kteří se věnují výzkumu genomů, s těmi, kteří výsledky potřebují využít přímo v ochraně přírody. Účastníci představí nejnovější poznatky z oblasti ochranářské genomiky a společně budou hledat způsoby, jak je převést do praxe. Jedním z hlavních témat bude také otázka, jaké genetické informace ochranáři skutečně potřebují a jak je získávat. Diskutovat se bude například o vhodném odběru vzorků a o možnostech zavedení genetického monitoringu hmyzu v České republice i dalších evropských zemích.
Workshopu se zúčastní přibližně 40 vědců, pracovníků ochrany přírody a zástupců nevládních organizací ze 13 evropských zemí. Součástí programu bude také terénní exkurze do Chráněné krajinné oblasti Blanský les.
Kontakt:
RNDr. Pável Matos, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
pavel.matos@entu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz

Na snímku je otakárek fenyklový. Iniciativa 10kLepGenomes si klade za cíl získat deset tisíc genomů evropských druhů motýlů a můr a využít tato data pro ochranu přírodní rozmanitosti.
FOTO: Pixabay
Přečtěte si také
- Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje, ukázal celosvětový průzkum
- Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině
- Evropský sluneční dalekohled získal status ESFRI Landmark
- Program Týdne Akademie věd ČR je zveřejněný. Nabídne více než 300 akcí po ČR
- Obnova českých luk potřebuje správná semena: odkud mají pocházet, ukazují genetické mapy
- Na kolik partnerů spoléhají rostliny a opylovači? Rozhoduje především klima
- Radiační podmínky, včetně kosmického záření, bude simulovat nové pracoviště
- Preventivní přípravek brání včely proti dvěma nákazám, prokázaly zkoušky
- Když matky nemohou pracovat podle svých představ
- Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.