Think-tank IDEA: Spočítali jsme za vás dopady daňových změn a změny plánované

Daňové prázdniny slibované v programovém prohlášení vlády by měly zanedbatelný dopad na všechny zaměstnance, s výjimkou těch nejvýdělečnějších. I to vyplývá z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR s názvem “Spočítali jsme za vás: Dopady zrušení superhrubé mzdy, snížení odvodů na sociální pojištění a zavedení daňových prázdnin.”

Daňové prázdniny, díky kterým by rodiny s třemi a více dětmi nebo čerpající rodičovský příspěvek neplatily daň z příjmu, by měly minimální, nebo dokonce žádný vliv na odvody zaměstnanců.

„Je to dáno tím, že mnoho z nich již dnes daň z příjmů neplatí. Vzhledem k tomu, že navrhované daňové prázdniny se soustřeďují na skupinu poplatníků s 3 a více dětmi anebo ty, jejichž partner čerpá rodičovský příspěvek, překrývá se toto navrhované opatření téměř dokonale s již existující daňovou podporou rodin s více dětmi nebo s jedním vydělávajícím v rodině. Jsou to daňová sleva na děti a sleva na manželku, resp. manžela s nízkými příjmy,” vysvětluje spoluautorka studie Klára Kalíšková.

Programové prohlášení vlády počítá u daňových prázdnin se zastropováním výše příjmů. Tato hranice však upřesněna není. Studie modeluje nejštědřejší možnou verzi daňových prázdnin, která není omezena velikostí příjmů. Pokud by možnost daňových prázdnin byla dostupná všem poplatníkům bez rozdílu příjmů (pokud by splňovali další podmínky), pak by zavedení daňových prázdnin snížilo příjmy veřejných rozpočtů o 5,5 mld. Kč. 86 % z této částky by pak připadlo horní pětině zaměstnanců s nejvyššími příjmy.

Velmi výrazný dopad na zdanění zaměstnanců by pak měl návrh z programového prohlášení vlády, který počítá se snížením sazby sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem o 2 procentní body.

„Toto opatření by v roce 2022 stálo přibližně 38 mld. Kč a snížilo by celkové daňově-odvodové zatížení práce přibližně o 1 procentní bod u všech zaměstnanců. Průměrný zaměstnanec v nejméně výdělečné pětině by měsíčně ušetřil 215 Kč, průměrný zaměstnanec v nejvyšší pětině 1 350 Kč,“ dodává spoluautor studie Michal Šoltés.

Studie také analyzuje dopad změn daňových zákonů přijatých v letech 2020 a 2021. Na nich nejvíce vydělali lidé s nejvyššími příjmy. Odvodové zatížení zaměstnanců se sice snížilo u všech příjmových skupin, zaměstnanci v nízkopříjmové pětině ale ušetřili v letošním roce v průměru 500 Kč měsíčně, zatímco ti ve vysokopříjmové pětině v průměru 4 000 Kč měsíčně. V důsledku změn se pak celkové odvody na dani z příjmů snížily z 227 mld. Kč o 116 mld. Kč na 111 mld. Kč. – tedy o více než polovinu.

Studie vznikla s podporou Technologické agentury ČR a Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky. Celý text k dispozici zde.

Kontakt na autory studie:

Klára Kalíšková
klara.kaliskova@cerge-ei.cz

Michal Šoltés
michal.soltes@cerge-ei.cz

IDEA při CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i. je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii. IDEA je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.

Přečtěte si také

• Na Chebsku začíná rozsáhlý seismický experiment s názvem ELISE
• Vědci poprvé ukázali, jak buněčné „nosiče" spouštějí invazi nádorových buněk
• Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
• Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
• Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy
• Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
• Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
• Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu
• Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
• Jak evropská jezera čelí klimatické změně?