Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
05. 02. 2026
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, čelné osobnosti naší instituce, se stali členy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Stalo se tak na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026.
Radomír Pánek a Pavel Baran se stali členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace stali na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026. Radomír Pánek byl navíc 30. ledna 2026 na prvním zasedání Rady v tajné volbě zvolen místopředsedou Rady, pozice prvního místopředsedy zůstává prozatím neobsazena.
„V minulém týdnu jsem byl společně s Pavlem Baranem jmenován členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která nyní prochází personální obměnou, a byl jsem rovněž zvolen jejím místopředsedou. Velmi si toho vážím a vnímám to jako příležitost zapojit se do otevřené diskuse o dalším směřování české vědy a výzkumu a přispět k hledání společných řešení,“ zdůraznil Radomír Pánek.
„Chci, aby Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace měla silnou pozici, aby měla drive a byla opravdu vlivná. Dosáhnout toho může, protože ji tvoří respektované osobnosti z Akademie věd, školství a podnikatelského sektoru,“ řekl předseda Rady Karel Havlíček.
Karel Havlíček účastníky podrobně seznámil také s prioritami a příležitostmi pro českou vědu, výzkum a inovace, které přináší vládní programové prohlášení.
Během jednání uctili radní i minutou ticha památku zesnulého Jiřího Witzanyho, emeritního rektora Českého vysokého učení technického v Praze, který v radě působil v letech 2016–2020.
Radní dále mimo jiné schválili protokoly z projednání výsledků hodnocení výzkumných organizací s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních věcí, jakož i zprávu o své činnosti za rok 2025, kterou předloží vládě.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Úřadu vlády ČR
Foto: Úřad vlády ČR
Přečtěte si také
- Jak nápady proměnit v granty? Vědcům pomůže ERC inkubátor, říká Luděk Brož
- Akademie věd získala unikátní aparaturu, posílí roli Česka ve výzkumu materiálů
- Nečekejme, až přijde rok 2213. Jak podpořit větší zastoupení žen ve vědě?
- Jak komunikovat vědu v době dezinformací? Odpovědi hledala konference 360°
- Jazyková poradna, nářečí i dějiny. Ústav pro jazyk český funguje osm dekád
- Akademie budoucnosti? Instituce, která přiláká vědce nejen kvalitou výzkumu
- Policy paper Akademie věd upozorňuje na rizika působení pravoslavné církve
- Od antropocénu až po Znojmo. Jaké novinky chystá Nakladatelství Academia?
- Akademie věd ČR podpoří excelenci a kariéry vědců a vědkyň novými programy
- Pylový vetřelec a predátor. Snímek vznikl náhodou, říká vítěz Vědy fotogenické
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.