Písňovna.cz: Internetový portál oživuje dědictví českých lidových písní
10. 11. 2025
Bezmála 15 000 písní ze všech regionů Čech, Moravy a Slezska nabídne internetový portál, který ode dneška funguje na adrese Písňovna.cz. Připravil ho Etnologický ústav AV ČR, z jehož depozitáře většina unikátní sbírky lidových písní pochází. Digitální katalog cílí i na vyučující, aby mohli lidové písně jednoduše zařadit do výuky.
Portál Písňovna.cz umožňuje vyhledávat lidové písně podle jejich textu či místa původu. Část písničky mohou zájemci také zapískat, zazpívat nebo zahrát na hudební nástroj. Procházet katalogem lze i podle jednotlivých sbírek lidových písní.
„Uživatelé mohou porovnat původní záznam i moderní přepis nebo si na portálu písňovou melodii přehrát,“ říká Matěj Kratochvíl z Etnologického ústavu AV ČR. „Samozřejmostí jsou podrobné informace o sběratelkách a sběratelích, mezi nimiž jsou vedle známých postav jako Karel Jaromír Erben, František Sušil nebo Leoš Janáček i osobnosti méně známé či dosud spojované s jinými obory, například významný chemik Bohuslav Brauner nebo – ze zcela mimoakademické sféry – obchodnice s textilem ze Strakonic Marie Foglarová,“ dodává hudební vědec a etnolog.
Portál obsahuje nejrůznější žánry: písně taneční, milostné i žertovné, vánoční koledy. Zpřístupňuje i méně obvyklý repertoár, například pohřební písně nebo takzvané halekačky, tedy popěvky pasáčků z horských oblastí.
V Písňovně zájemci najdou mimo jiné zdigitalizovaný nejstarší tisk notového zápisu českých lidových písní, a to České národní písně, které roku 1825, tedy právě před dvěma sty lety vydal Jan Ritter z Rittersberku.
Do hudební výchovy, ale i do češtiny nebo dějepisu
Součástí projektu je také Učitelská písňovna, která zahrnuje zpracované didaktické materiály
a s nimi související podklady pro hravé aktivity využitelné nejen v hudební výchově, ale také v českém jazyce nebo dějepisu. Připraveny jsou nahrávky vybraných písní v podání dětských zpěváků. „Využít je možné i tzv. karaoke verze melodií v tóninách přizpůsobených potřebám různých věkových kategorií,“ doplňuje Matěj Kratochvíl. Byť je Učitelská písňovna určena především pro využití ve školách, je dostupná zdarma všem.
Projekt byl podpořen z programu PRAK Akademie věd ČR.
Kontakt:
Mgr. Matěj Kratochvíl, Ph.D.
Etnologický ústav AV ČR
kratochvil@eu.cas.cz
+420 728 547 966
Přečtěte si také
- Konference PLATOSpec uzavřela první rok provozu spektrografu
- Když se smlouvy mohou měnit: dopady flexibilnějších pravidel na veřejné zakázky
- Mechorost jako predátor. Výstava ukazuje krásy vědy i humor
- Motýl je značkou nové biotechnologické firmy Taveren Therapeutics
- Nenápadné borelie: vědci popsali první okamžiky infekce lymské boreliózy
- Světové prvenství české vědy: stárnutí vajíček lze zvrátit
- Mezinárodní soutěž Dream Chemistry Award poprvé v historii vyhrál Čech
- Vědci objasnili, jak rostlinné buňky spouštějí životně důležité procesy
- V Praze začíná mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
- Matka předává rytmické metabolické signály mozku plodu
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.