Zahlavi

PODCAST: Za hranice klasických map s historičkou kartografie Jitkou Močičkovou

04. 11. 2025

Může být mapa uměleckým dílem nebo nástrojem moci? Jitka Močičková z Historického ústavu AV ČR se věnuje dějinám kartografie a spravuje Mapovou sbírku. Ta obsahuje kartografické dokumenty vzniklé od konce 16. do počátku 21. století. Velká část sbírky je digitalizovaná a přístupná na portále Chartae antiquae. Badatelka představuje i projekt interaktivního obrazu středověké Prahy, který vychází z unikátního plánu historika z 19. století Václava Vladivoje Tomka, díky kterému se můžete „projít“ po historickém centru metropole. Poslechněte si, proč by si historička přála propagandistickou mapu, co našla na rubu některých map a jaký rozměr vnáší do jejího oboru digitalizace. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Focení portrétu proběhlo v prostorách Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce