Zahlavi

PODCAST: Za hranice chemického experimentu s Evou Krupičkovou Pluhařovou

06. 09. 2022

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasimulovat? Jak vědkyni inspirují současní středoškoláci a co jí pomáhá skloubit profesi s péčí o rodinu? Poslechněte si v nové epizodě podcastu Věda na dosah.

„Pracuju v základním výzkumu a moji primární motivací je něco objevit, porozumět tomu. Nechci být ale jen taková hračička a pokud můžu, tak si vybírám projekty, které jsou prospěšné,“ říká v podcastu Eva Krupičková Pluhařová, jejíž výzkum přispívá k vývoji katalyzátoru na přeměnu oxidu uhličitého v dále využitelné látky. „Když už oxid uhličitý vytváříme, nevypusťme ho do atmosféry, ale zkusme ho využít.“

Eva Krupičková Pluhařová je také jednou z lektorek programu Otevřená věda, v rámci kterého se mohou na vědecké práci podílet středoškoláci. I o její spolupráci se studenty se více dozvíte v podcastu.    

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.

 

Eva Krupičková Pluhařová s autorkou podcastu Jitkou Kostelníkovou ve studiu CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy
 

Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto úvodní: Jana Plavec, foto ze studia: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce