Zahlavi

PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková

07. 10. 2025

Mohou se škodlivé látky dostat až na náš stůl? Je konzumace ryb vždy bezpečná? A dá se nějak zbavit věčných chemikálií? Poslechněte si laureátku Prémie Otto Wichterleho, hydrobioložku Ivanu Vejříkovou z Biologického centra AV ČR, která vysvětluje, proč je monitoring řek a vodních ploch důležitý, jak jsou naše vodní ekosystémy legislativně chráněny a proč je řeka Ohře dlouhodobě poznamenána znečištěním rtutí. Nadšená popularizátorka také prozradí, kde se zrodil její zájem o vodní svět, proč se musela naučit potápět, nebo jaké to je fungovat na více frontách, vědecké i rodinné. Sledujte náš podcast nově i ve videu: na Spotify i YouTube.

„Kontaminace vodních ekosystémů bioakumulativními polutanty je vážný ekologický problém, protože tyto látky se hromadí v živých organismech, šíří se potravním řetězcem a mohou ohrozit nejen vodní faunu a flóru, ale i lidské zdraví,“ říká v podcastu Ivana Vejříková.

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠


Text: Jitka Kostelníkov, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; archiv Ivany Vejříkové (z terénu)

2025-09-09_Ivana Vejrikova_BC _web-001

2025-09-09_Ivana Vejrikova_BC _web-001

2025-09-09_Ivana Vejrikova_BC _web-009

2025-09-09_Ivana Vejrikova_BC _web-009

IMG-20250911-WA0000

IMG-20250911-WA0000

IMG-20250911-WA0001

IMG-20250911-WA0001

IMG-20250911-WA0002

IMG-20250911-WA0002

IMG-20250911-WA0004

IMG-20250911-WA0004

IMG-20250911-WA0006

IMG-20250911-WA0006

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce