PODCAST: O vánočním folkloru s Matějem Kratochvílem a Jaroslavem Otčenáškem
23. 12. 2025
Co si zpíváme a vyprávíme v adventním čase a proč? Poslechněte si speciál, ve kterém Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR uvažují o současné podobě folkloru právě v čase Vánoc. Dozvíte se, jak se vánoční příběhy otiskují do českých písní a pohádek i jaké tradice hosté podcastu dodržují. Představujeme také edici České lidové pohádky, kterou připravuje Jaroslav Otčenášek, a projekt Písňovna, za kterým stojí Matěj Kratochvíl. Uslyšíte netradiční koledy, záznamy čertů z Valašska i to, odkud se vzal zvyk štědrovečerní televizní pohádky.
Moderace, edit a zvuková postprodukce: Jitka Kostelníková / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Matěj Kratochvíl, Jitka Kostelníková a Jaroslav Otčenášek (zleva)
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- PODCAST: O vztazích mezi rostlinami a opylovači s entomologem Robertem Tropkem
- PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová
- AUDIOČLÁNEK: Bohyně plodnosti v chrámu lásky. Vědkyně hledá přirozenější cestu asistované reprodukce
- PODCAST: Za hranice klasických map s historičkou kartografie Jitkou Močičkovou
- PODCAST: Jak připomínat železnou oponu? Jiří Woitsch nás provází Tachovskem
- PODCAST: Záludné infekce od morčat. Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní na lidi
- AUDIOČLÁNEK: Neznámé dějiny. Proč bojovaly tisíce Čechů za wehrmacht?
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
- PODCAST: Jak voněl starověk? Ptáme se historika vědy Seana Coughlina
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.