
PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
16. 05. 2025
Jak se žije vědcům a vědkyním s nejistotou? Patří vůbec do vědy a jak si s ní počít při komunikaci výsledků? Kde badatelé a badatelky čerpají sílu s nejistotou koexistovat a musí být vždy negativní? Poslechněte si záznam diskuze z olomouckého festivalu AFO a zjistíte, jakou nejistotu zažil evoluční biolog Karel Janko při výpravě na Antarktidu, jak výzkumnice udržitelnosti Zuzana Harmáčková pracuje s hypotézami při práci v terénu, proč si biofyzička Vladimíra Petráková hledá do týmu lidi, kteří jsou schopni nejistotu zvládnout, a kdy fyzik Martin Ledinský objevil něco náhodou.
Nahráno živě na Academia Film Olomouc // Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
Zuzana Harmáčková
V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR vede oddělení sociálně-analytické analýzy. Zabývá se vytvářením a analýzou budoucích scénářů a cest k udržitelnosti ve spolupráci s odborníky, politickými představiteli a zástupci veřejnosti napříč různými kulturními a geografickými kontexty (Česko, Evropa, Střední Asie, Afrika). Vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK a Fakultě sociálních studií MUNI.
Karel Janko
Je milovníkem Antarktidy a severských zemí, kde se věnuje studiu ledovců a jejich ekosystémů. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR vede laboratoř nemendelovské genetiky a zabývá se hlavně alternativními způsoby rozmnožování, které zkoumá jak na teoretické úrovni pomocí matematických modelů, tak prakticky, například u sekavců, ryb žijících v říčkách po celé Evropě.
Martin Ledinský
Ve Fyzikálním ústavu AV ČR vede skupinu tenkých vrstev pro fotovoltaické aplikace. Aktivně se snaží pomoct návratu výroby křemíkové fotovoltaiky do EU a fascinují ho halidové perovskity, nové nadějné materialy pro tenkovrstvou fotovoltaiku. Popularizuje fyziku, zejména fotovoltaiku, na mateřských, základních, středních i vysokých školách.
Vladimíra Petráková
Vede výzkumnou skupinu v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Dříve působila na Svobodné univerzitě v Berlíně v oboru fyzika pevných látek a biochemie. Zabývá se interakcí fluoroforů a plasmonických nanočástic pro aplikace v superrozlišovací mikroskopii. Věnuje se také podpoře rovných příležitostí ve vědě a spoluzaložila Czexpats in Science.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jan Hromádko, AFO
Přečtěte si také
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
- PODCAST: S Michaelou Tencerovou o tiché hrozbě osteoporózy
- PODCAST: Život dětí a ženská práce. Jaká zákoutí ukrývá český středověk?
- PODCAST: O pacientských právech s Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR
- PODCAST: Zpívající myšáci a liběchovská prasátka. Jak se dělá věda mezi zvířaty?
- PODCAST: O Vánocích ve vzpomínkách pamětníků s Vojtěchem Kesslerem a Liborem Denkem
- PODCAST: O bramborových a hadích diagramech v algebře s Michalem Hrbkem
- PODCAST: O unikátních jabloních a úspěšném českém šlechtění s Dimitrijem Tyčem
- AUDIOČLÁNEK: Země nikoho. Nahlédněte do neznámé kapitoly dějin holokaustu
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.