
Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
12. 06. 2025
Zlato, bronz, keramika i korálky. Přes 10 000 archeologických objektů vyzvedl tým záchranného archeologického výzkumu na pěti úsecích 13 km dlouhého prvního úseku budoucího Pražského okruhu u Běchovic. Nejzajímavější nálezy se až nyní, po ukončení terénních prací, mohou prezentovat veřejnosti. Mimo jiné i na výstavě Minulost pod koly, která se otevírá zítra v Dubči a postupně se vystřídá v sedmi obcích dotčených výstavbou této části obchvatu. 3D modely nálezů si mohou návštěvníci prohlédnout také prostřednictvím doprovodné mobilní aplikace.
Záchranný archeologický výzkum obsáhl plochu 362 fotbalových hřišť a provedlo jej sdružení pražského Archeologického ústavu AV ČR, Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a společnosti Osina Archeo.
Téměř rok práce přinesl výjimečné nálezy z neolitu, eneolitu, doby bronzové, doby halštatské a laténské nebo též z doby římské a stěhování národů či raně středověkého osídlení. Jedná se o různě datovaná sídliště, pohřebiště nebo výrobní objekty. O některých z nich již vědci a stavaři veřejnost informovali. Ty nejcennější je možné z důvodu ochrany a bezpečnosti ukázat až nyní.
„Našla se například elegantní laténská keramika zdobená pomocí různých kolků vyrobených z kostí, kovu nebo dřeva. Jejich otisky vytvářejí geometrické vzory i stylizované zoomorfní motivy s ptáky či koňmi,“ uvádí Monika Psohlavcová z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Hrob u Běchovic z doby halštatské zase ukrýval drobné zlaté ozdoby, které pravděpodobně zdobily účes vysoce postavené dámy. Jiný šperk ze zlata – prsten – vědci nalezli v hrobě muže z doby římské.
Další početné šperky byly vyrobeny z bronzu. Například nákrčníky, náramky či nánožníky z mladší doby železné nebo spony z doby římské či části opasku a součásti koňských postrojů ze starší doby železné.
„Impozantní jsou též skleněné a jantarové korálky ze starší doby železné a z doby stěhování národů. Zatímco jantar se k nám dostával od Baltského moře, skleněné korálky mohly pocházet ze západní Evropy či Středomoří,“ vysvětluje Monika Psohlavcová.
Zajímavou část nálezů tvoří také objekty dovezené ze Středomoří, například zlomek keramické nádoby z antického Řecka či římské mince.
Data pro několik generací bádání
Budování dálkových komunikací umožňuje archeologickým týmům neopakovatelnou příležitost nahlédnout do přírodního a kulturního vývoje krajiny. „Záchranný archeologický výzkum ploch před výstavbou dálničních úseků a obchvatů je logisticky a časově náročnou operací, spojenou s často složitými dohodami se zajišťovateli výstavby. Přináší však jedinečná data, která využije několik generací vědců,“ říká Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Extrémně důležitá je vzájemná dohoda se zhotoviteli staveb o postupu prací. „Není zájmem archeologů stavby jakkoli zdržovat a prodražovat, ale pokud nedodržíme přísné zásady odkryvu různých objektů a jejich dokumentace, přijdeme o neopakovatelné informace o naší minulosti,“ zdůrazňuje Drahomíra Malyková, vedoucí Oddělení terénních výzkumů Archeologického ústavu AV ČR, Praha, vědkyně, která projekt koordinovala.
Mnoho dalších zajímavých a unikátních nálezů bude identifikováno při mravenčí práci v laboratořích a konzervátorských dílnách. „Základním ošetřením projde více než 1 200 banánovek movitých archeologických nálezů, získaných z jednotlivých objektů. Nádoby se budou slepovat z jednotlivých střepů, šperky, zbraně a nástroje konzervovat a podrobně analyzovat,“ říká Irena Benková, ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. „Odebrali jsme tisíce vzorků pro přírodovědné analýzy. Výsledky pomohou sestavit co nepodrobnější a nejbarevnější obrázek (mozaiku) krajiny, kterou obývali lidé v různých obdobích,“ doplňuje badatelka.
Kontakt:
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Jan Mařík: marik@arup.cas.cz, +420 607 903 919
Jaroslav Řídký: ridky@arup.cas.cz, +420 734 445 333
Drahomíra Malyková: malykova@arup.cas.cz, +420 737 977 798
Ústav archeologické památkové péče středních Čech
Irena Benková: irena.benkova@uappsc.cz, +420 606 930 657
Fotografie v tiskové kvalitě ke stažení (kredit: ARÚ AV ČR, Praha): https://1drv.ms/f/c/1bce5b41427b81b1/EjTEdUqcBexHo681XKRlcKgBWDhyNWI9z2TuVWUO9EA_yA?e=09E31N
Přečtěte si také
- Prémie Otto Wichterleho 2025
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
- Čeští vědci představí výsledky svého výzkumu nejznámějšího zlomu na světě
- Ve čtvrtek se Letňany otevřou tomu nejzajímavějšímu z výzkumu
- Web Agrorisk varuje před rizikem tepelného stresu pro skot i pro ryby
- Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
- Největší evropská konference o výzbroji a výstroji Římanů začne v Brně
- Neznámé molekuly objevují s pomocí AI vědecké týmy ÚOCHB a ČVUT
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.