Zahlavi

Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků

07. 01. 2026

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje novou studii, která poukazuje na dlouhodobou neefektivitu českého kapitálového důchodového pilíře. Tento systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli – zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu. Nová studie ukazuje, že hlavním problémem nejsou nízké vklady účastníků, ale extrémně nízké výnosy a vysoká poplatková zátěž. V důsledku toho jsou budoucí penzijní renty výrazně nižší, než by při stejných vkladech mohly být.

 

Analýza ukazuje, že i nejdynamičtější fondy v rámci doplňkového penzijního spoření výrazně zaostávají za úspěšnými příklady ze zahraničí. Zatímco české dynamické fondy dosáhly za posledních deset let zhodnocení 88 %, slovenské indexové důchodové fondy z tamního povinného druhého pilíře zvýšily hodnotu úspor o 133 %. Ještě výrazně lepších výsledků dlouhodobě dosahuje švédský státní fond AP7 Safa, který ve své dynamické třídě zhodnotil prostředky o 229 %. České dynamické fondy tak zaostávaly za vývojem světových akciových trhů přibližně o 5,5 procentního bodu ročně, což bude mít zásadní dopady na výslednou výši úspor účastníků v důchodu.

Důsledky nízkých výnosů jsou dramatické. Aby průměrný český účastník třetího pilíře dosáhl stejné měsíční renty jako klient slovenských indexových fondů, musí během života pravidelně spořit až desetkrát vyšší částku. Studie zároveň ukazuje, že ani výrazné zvýšení státní podpory nebo výše vkladů nemůže tento problém vyřešit, pokud zůstane zachována současná nízkovýnosová struktura systému.

„Bylo by chybou se domnívat, že důvodem pro nízký stav úspor penzijních účtů účastníků v Česku jsou nízké vklady občanů, případně nízké vklady zaměstnavatelů. Klíč ke smysluplnému kapitálovému pilíři je v dostatečně vysokém výnosu, nízkých poplatcích a dostatečně dlouhé době spoření účastníků,“ vysvětlují autoři studie Filip Pertold a Lukáš Nádvorník.

Zásadní roli u nás hrají poplatky. Ty v českých fondech dlouhodobě ukrajují značnou část zhodnocení a v horizontu celoživotního spoření mohou připravit klienty až o polovinu jejich budoucího majetku. Za poslední dekádu poplatky vymazaly přibližně 37 až 49 procent celkových výnosů fondů, zatímco v nízkonákladových zahraničních systémech je tento podíl výrazně nižší.

Studie upozorňuje, že bez zásadní reformy se situace nezlepší. Klíčem je snížení poplatkových stropů, vytvoření skutečně nízkonákladových indexových fondů a zavedení povinně nabízené strategie životního cyklu, která automatickou změnou dynamičnosti investic v průběhu života zvyšuje výnosový potenciál. Státní podpora by měla být cílená především na tyto fondy, které mají reálný potenciál zajistit vyšší výnosy a smysluplnou rentu ve stáří.

Pokud k těmto změnám nedojde, hrozí, že třetí pilíř zůstane i přes vysoký náklad státu nadále systémem s vysokou účastí, ale s minimálním přínosem pro skutečné zajištění na stáří. Studie tak otevírá zásadní debatu o tom, zda současné nastavení penzijního spoření skutečně slouží budoucím důchodcům, nebo především samotným poskytovatelům fondů.

Celý text k dispozici zde.

Kontakt:

Filip Pertold, Ph.D., filip.pertold@cerge-ei.cz

Lukáš Nádvorník, Ph.D., lukas.nadvornik@matfyz.cuni.cz

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce