
Klíčovou roli při vývoji mléčné žlázy hraje nový typ buněk
06. 01. 2026
Splnit svou misi a pokračovat jinde: tak by se dala zjednodušeně představit úloha specializovaných buněk, které pomáhají při růstu a tvarování mléčné žlázy v období puberty. Jakmile buňky svůj úkol splní, promění se v jiný typ. Nové poznatky o vývoji mléčné žlázy shrnula studie týmu pod vedením Zuzany Sumbalové Koledové z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (ÚMG AV ČR). Publikoval ji časopis Nature Communications a může změnit pohled na regenerativní medicínu i léčbu některých nádorových a dalších onemocnění.
Fibroblasty jsou buňky pojivové tkáně, které hrají klíčovou roli při vývoji orgánů, udržování a regeneraci tkání i v patologických procesech. Není to ale jeden typ buněk, navzájem se liší svými vlastnostmi a funkcemi. „V konkrétním případě pubertálního vývoje mléčné žlázy u myší se ukázalo, že existuje specializovaná skupina kontraktilních fibroblastů, které se vyskytují výhradně kolem špiček rostoucího epitelu mléčné žlázy a pomáhají formovat složitou strukturu mléčné žlázy. Kontraktilní fibroblasty mají schopnost se smršťovat podobně jako svalové buňky. Běžně se vyskytují v místě poranění, kde pomáhají uzavírat ránu stažením tkáně k sobě,“ vysvětluje Jakub Sumbal z ÚMG AV ČR, první autor studie.
Výzkum prokázal, že tyto buňky vznikají z buněk v okolí epitelu mléčné žlázy a aktivně se zapojují do jejího růstu. „Laboratorní experimenty odhalily, že růst a větvení vyvíjející se tkáně podporuje jen jeden konkrétní typ buněk, a to právě kontraktilní fibroblasty,“ říká Zuzana Sumbalová Koledová, korespondenční autorka studie. Studie dokládá, že tvar a vývoj mléčné žlázy ovlivňují nejen geny, ale i chování buněk a jejich vzájemná spolupráce.
Kontraktilní fibroblasty ale překvapivě nejsou trvalé. „Ukázalo se, že po splnění své funkce se diferencují dál do jiných typů fibroblastů či adipocytů neboli tukových buněk. Rostoucí tkáň mléčné žlázy dokáže ovlivnit buňky v okolní podpůrné tkáni a dočasně je proměnit na kontraktilní fibroblasty, které jí pomáhají růst a tvarovat se. Jakmile tuto roli splní, promění se na jiný typ buněk,“ uvádějí autoři.
Mohlo by to fungovat i jinde?
Studie popisuje nové klíčové poznatky, které mohou mít širší význam pro pochopení vývoje žlázových struktur, remodelace tkání, hojení ran i patologií, jako je fibróza či nádorová onemocnění.
„Výsledky rovněž otevírají otázku, jak podobné mechanismy mohou fungovat v dalších orgánech a jak by mohly být cílem pro terapie podporující regeneraci či inhibici patologické remodelace,“ doplňuje Jakub Sumbal.
Publikace:
https://www.nature.com/articles/s41467-025-63612-x
Kontakt:
Zuzana Sumbalová Koledová
Ústav molekulární genetiky AV ČR
zuzana.sumbalova-koledova@img.cas.cz
Eliška Koňaříková
Ústav molekulární genetiky AV ČR
PR koordinátorka
eliska.konarikova@img.cas.cz
+420 774 798 184
Přečtěte si také
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
- Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
- Dyje vysychá. Vědci ukazují, jak vodu vrátit do krajiny
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.


