Zahlavi

Játra při regeneraci přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst

13. 11. 2025

Mezinárodní tým vědců vedený Biotechnologickým ústavem Akademie věd ČR v centru BIOCEV objasnil klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Studie zveřejněná v prestižním časopise Nature Communications ukazuje, že játra v průběhu regenerace využívají toxický amoniak ke své obnově. Ten přeměňují na glutamin – látku nezbytnou pro produkci DNA a RNA během rychlého dělení buněk.

Játra jsou mezi lidskými orgány jedinečná schopností plně obnovit svou hmotnost a funkci i po značném poškození. Po odstranění až třetiny jejich objemu dokážou během přibližně deseti dnů znovu dorůst do své původní velikosti a vytvořit stovky milionů nových buněk – tempo, které převyšuje většinu druhů rakoviny. Na rozdíl od nádorů se však tento růst zastaví po dosažení původní velikosti.

„Regenerace jater je jedním z nejrychlejších a nejpřesněji regulovaných procesů růstu v biologii. Chtěli jsme pochopit, jak si jaterní buňky zajišťují dostatek molekulárních stavebních kamenů k replikaci své DNA,“ vysvětluje Jiří Neužil, vedoucí Laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV ČR (BTÚ AV ČR) a hlavní autor studie v Nature Communications.

Přechod z detoxikace na syntézu

Vědci zjistili, že během regenerace dochází k dramatické změně metabolismu jater. Namísto běžné detoxikace amoniaku pomocí tzv. ureátového cyklu ho buňky přesměrují k produkci pyrimidinů, základních složek DNA a RNA, prostřednictvím de novo syntetické dráhy. Tým již dříve prokázal, že tato dráha je také nezbytná pro růst rakovinných buněk, které jsou závislé na horizontálním mitochondriálním přenosu.

„Když jsme experimentálně zablokovali de novo syntézu pyrimidinů, regenerace jater se zcela zastavila. To dokazuje, že tato cesta je nepostradatelná a nelze ji nahradit záchrannými mechanismy,“ říká Berwini Endaya, vedoucí projektu regenerace jater, v jehož rámci vědci klíčový mechanismus jater odhalili.

Od toxické sloučeniny k nezbytné živině

Za normálních podmínek je amoniak vysoce toxický. Jaterní tkáň jej však během regenerace přeměňuje na glutamin, který podporuje tvorbu nukleotidů potřebných pro rychlé dělení buněk. Studie tak odhaluje pozoruhodný příklad toho, jak se škodlivé látky za specifických fyziologických podmínek stávají životně důležitým růstovým faktorem.

„Tento objev zdůrazňuje pozoruhodnou metabolickou flexibilitu jater. Jsou schopna přeměnit amoniak, který je za normálních okolností toxickým odpadním produktem, na látku klíčovou pro regeneraci,“ doplňuje Jiří Neužil.

Na práci se podíleli vědci z USA, Portugalska, Koreje a Nového Zélandu, což podtrhuje globální dosah této spolupráce. Kromě biologie jater poskytuje tento objev nové poznatky o metabolismu nádorů, které často využívají podobné metabolické přepínače pro podporu rychlého růstu.

Více informací:
prof. Jiří Neužil
Biotechnologický ústav AV ČR
jiri.neuzil@ibt.cas.cz

Berwini Endaya, Ph.D.
Biotechnologický ústav AV ČR
berwini.endaya@ibt.cas.cz 
(hovoří pouze anglicky)

Publikace:
Endaya, B.B., Kučera, L., Le, DD.T. et al. Regenerating liver uses ammonia to support de novo pyrimidine synthesis and cell proliferation. Nat Commun 16, 9664 (2025). https://doi.org/10.1038/s41467-025-65451-2

TZ ke stažení zde

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce