Zahlavi

Český systém finanční podpory vysokoškoláků: slabý, děravý, zastaralý

01. 09. 2025

Pro předvolební diskuse think–tank IDEA představuje policy–brief věnovaný systému finanční podpory vysokoškolských studentů v České republice. Ten je ve srovnání s většinou vyspělých zemí velmi slabý, špatně zacílený a jeho modernizace přehlížena. Studie popisuje slabiny českého systému, prezentuje návrhy jeho změn, a také shrnuje, co v tomto ohledu slibují programy politických stran a hnutí.

Hlavní slabinou českého systému finanční podpory vysokoškolských studentů je extrémně nízká úroveň přímé finanční podpory a velmi plošná nepřímá podpora přes rodiče, která necílí na ty, kdo ji nejvíce potřebují. Nepřímá podpora je poskytována převážně prostřednictvím daňových úlev rodičům. Většina forem podpory navíc končí skokově, například při dosažení 26 let věku, přestože mnoho studentů dnes studuje i déle.

Slabá a špatně cílená podpora studentů vede k tomu, že šance na vysokoškolské vzdělání jsou v Česku silně podmíněny vysokoškolským vzděláním rodičů a jejich ochotou potomka při studiu finančně a jinak podporovat. Slabý systém navíc přispívá k vyššímu podílu výdělečné činnosti při studiu, delší době studia a častému nedokončování, což je nákladné jak pro studenty, tak pro stát a daňové poplatníky. Česká republika tím zároveň přichází o vzácné talenty, které by mohly přispívat k rozvoji společnosti i ekonomiky.

„Navzdory tomu, že je český systém finanční podpory vysokoškoláků slabý a zastaralý, společenské, odborné i politické vnímání potřeby jeho systémové reformy je dlouhodobě nízké. Politické strany a hnutí tomuto tématu ve svých volebních programech věnují pozornost okrajovou nebo žádnou,“ upozorňuje spoluautor studie Daniel Münich na dlouhodobou neochotu k reformě.

Modernizace českého systému finanční podpory je velmi žádoucí. Měla by spočívat ve zvýšení podílu přímé podpory studentům a jejím lepším zacílení na ty se sociálně-ekonomicky slabším rodinným zázemím. Podpora by měla být pravidelně valorizována v návaznosti na růst mezd a životních nákladů a doplněna o lepší dostupnost studentského bydlení. V případě omezení na straně financí se nabízí zavést samofinancovatelný systém vratné finanční podpory ve formě regulovaných vratných grantů nebo půjček.

Celý text policy briefu k dispozici zde.

Kontakt:

Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz
Jiří Slabý, jiri.slaby@cerge-ei.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce