
Akademie věd podpoří inovativní nápady v dalším kole programu PRAK
03. 11. 2025
Program rozvoje aplikací a komercializace už pošesté podpoří projekty, aby našly uplatnění v praxi. O částku až 500 tisíc korun mohou požádat vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR do 9. prosince 2025. Využijí je na pokrytí osobních nákladů a aktivit spojených s rozvojem aplikačního potenciálu svých výzkumů.
Projekty, které získají podporu Program rozvoje aplikací a komercializace, zkráceně PRAK, vybírá panel externích odborníků. Externisté z byznysové sféry nabízejí vědcům a vědkyním i konzultace jejich podnikatelských záměrů. Vedoucí Centra transferu AV ČR Martin Smekal podotýká, že v pěti předcházejících kolech navrhl hodnoticí panel k podpoře celkem 107 projektů, z nichž Akademická rada AV ČR vybrala 59: „Nejvíce podpořených projektů pocházelo z věd o neživé přírodě.“
Místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, která má transfer v naší instituci v gesci, zdůrazňuje, že perspektivním projektům je třeba cestu k jejich uplatnění usnadnit: „Program PRAK pomáhá vědcům a vědkyním, aby se mohli soustředit hlavně na vědeckou práci. Slouží nejen jako akcelerátor pro transfer, ale pracoviště rovněž motivuje, aby hledala pro své objevy případné aplikace.“
Akademie věd ČR nabízí prostřednictvím programu PRAK přímou finanční podporu až do výše 500 tisíc korun na pokrytí osobních nákladů a klíčových aktivit spojených s rozvojem aplikačního potenciálu výzkumných výsledků.
„Účastníkům nabízíme poradenství při ochraně duševního vlastnictví, pomoc s nalezením aplikačního partnera, konzultace s odborníky na komercializaci a také podporu při přípravě spin-off společnosti,“ pokračuje Martin Smekal. Cílem programu PRAK je tak především podpořit badatele a jejich týmy, které se chtějí zaměřit na transfer výsledků výzkumu s vysokou úrovní technologické připravenosti.
Harmonogram výzvy
Uzávěrka přihlášek: 9. prosince 2025
Pitch Academy: 16. prosince 2025
Realizace projektů: 16. února – 14. srpna 2026
Podrobné informace o programu a přihlašování najdete na Portálu transferu AV ČR.
O programu PRAK a zkušenostech s ním se více dočtete také v sekci A / Z Akademie.
Hana Lísalová: Inovace narážejí na překážky, bez investorů končí v šuplíku
Jiří Junek: Mosty mezi laboratoří a trhem nestačí stavět, musí se po nich i chodit
Dotkni se historie. V online laboratoři HistoryLab žáci poznávají minulost
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
 - Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
 - V AV ČR se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
 - Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
 - Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelých myšlenek i vědeckých nápadů
 - Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
 - AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
 - Akademie věd ocenila výjimečné zásluhy ve fyzice, historii a matematice
 - Technologie z Akademie věd výrazně posouvá diagnostiku a léčbu srdečního selhání
 - Pedagogové si rozšiřují obzory na Škole českého jazyka a literatury
 
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR 
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.